TOP 09 převlékli kabát.Grolich získal spojence. A co lidovci zapláčou?

Na jižní Moravě se odehrála pozoruhodná politická změna. Z krajského zastupitelstva zmizel klub TOP 09, aniž by jediný zastupitel přišel o mandát. Desítky členů opustily stranu a část zamířila ke KDU-ČSL podpořit Jana Grolicha. Jenže při bližším pohledu na volební výsledky, načasování přestupu a stanovy lidovců vyvstává mnohem zajímavější otázka. Kdo tím vlastně získal politický vliv?

Představte si politickou stranu, která má v krajském zastupitelstvu čtyři zástupce.

Pak přijde říjen. Žádné nové krajské volby, žádné vzdávání se mandátů. A přesto její zastupitelský klub přestane existovat.

Kam se poděli zastupitelé?

Nikam. Zůstali ve stejném zastupitelstvu, se stejnými mandáty. Jen se přesunuli do jiného politického klubu.

Přesně to se odehrálo na jižní Moravě.

Čtyři dosavadní krajští zastupitelé TOP 09 přešli do zastupitelského klubu KDU-ČSL.

Koalice nepřišla ani o jeden mandát. Změnilo se však rozložení politických sil mezi jejími jednotlivými stranami.

A za touto na první pohled jednoduchou změnou se skrývá zajímavý příběh.

Příběh o hromadném přestupu politiků, důvěře v jednoho předsedu a také o tom, jak se může měnit politická moc mezi jednotlivými volbami.

Dne 20. října 2026 oznámil tehdejší krajský předseda jihomoravské TOP 09 Marek Sovka, že svou stranu opouští.

A rozhodně nebyl sám.

Podle jeho vyjádření mělo TOP 09 opustit přibližně třicet členů. Část z nich zamířila do KDU-ČSL.

Mezi odcházejícími byli krajští zastupitelé Michal Doležel a Petr Novotný, starostové, místostarostové i představitelé místních a regionálních organizací.

Pod společným prohlášením se objevilo šestnáct jmen.

Marek Sovka přitom nebyl pouze krajským předsedou TOP 09. Zároveň působil jako náměstek jihomoravského hejtmana Jana Grolicha a starosta Branišovic.

Petr Novotný byl krajským zastupitelem a starostou Letovic. Miroslav Rožnovský byl lídrem úspěšné komunální kandidátky v Hrušovanech u Brna.

Další signatáři zastávali funkce v krajském výboru, krajském předsednictvu či regionálních organizacích TOP 09.

Nešlo tedy jen o několik nespokojených řadových členů.

Odcházeli lidé s politickými zkušenostmi, kontakty a veřejnými funkcemi.

A co měli společného?

Ve svém prohlášení zdůraznili důvěru v Jana Grolicha a směr, který nastavil.

Právě osobnost předsedy lidovců byla podle jejich vlastních slov významným důvodem přestupu.

To je důležitý detail, ke kterému se ještě vrátíme.

Zajímavé je už samotné načasování.

Komunální volby proběhly 9. a 10. října 2026.

O deset dnů později přišlo oznámení hromadného odchodu politiků TOP 09.

Bylo to spontánní rozhodnutí učiněné až po volbách?

Podle veřejných vyjádření nikoliv.

Marek Sovka v rozhovoru pro Deník N připustil, že nespokojenost se směřováním TOP 09 pociťoval už od léta. Před komunálními volbami navíc kolegům sděloval, že po jejich skončení pravděpodobně odejde.

Ještě pozoruhodnější je vyjádření samotného Jana Grolicha.

Ten Blesku potvrdil, že se Sovkou probírali oznámení přestupu až po volbách, aby TOP 09 před hlasováním nepoškodili.

To je podstatná informace.

O načasování oznámení se tedy jednalo ještě předtím, než se veřejnost o hromadném přestupu dozvěděla.

A tady se nabízí otázka, kterou lze nejlépe vysvětlit na konkrétním příkladu.

Co kdyby voliči už před komunálními volbami věděli, že někteří kandidáti uvažují o změně politické strany?

Podívejme se do Hrušovan u Brna.

Ve volbách zde kandidovalo uskupení Společně pro Hrušovany s podporou TOP 09.

A uspělo výrazně.

45,28 % hlasů. Osm z patnácti zastupitelských mandátů.

A jak dopadla samostatně kandidující KDU-ČSL?

5,22 % hlasů. Ani jeden mandát.

Rozdíl činil více než čtyřicet procentních bodů.

Lídrem vítězné kandidátky byl Miroslav Rožnovský. A právě jeho jméno se následně objevilo mezi signatáři prohlášení odcházejících politiků TOP 09.

Jistě, komunální politika není jen o stranických značkách. Voliči často vybírají především konkrétní osobnosti. Navíc nelze všech osm mandátů vítězné kandidátky automaticky přičítat samotné TOP 09.

Přesto jde o zajímavý paradox.

Kandidátka s podporou TOP 09 výrazně zvítězila. Samostatná kandidátka KDU-ČSL neuspěla.

A krátce po volbách se lídr vítězné kandidátky připojil ke skupině politiků směřujících právě k lidovcům.

Volební výsledek zůstal. Politická příslušnost významného představitele vítězné kandidátky se začala měnit.

Je to přirozený důsledek komunální politiky, ve které rozhodují především osobnosti?

Nebo by informace o připravované změně stranické příslušnosti mohla být pro některé voliče důležitá už před hlasováním?

Příběh pokračoval i na úrovni Jihomoravského kraje.

Při jednání krajského zastupitelstva dne 2. listopadu 2026 oznámil hejtman Jan Grolich, že čtyři dosavadní zastupitelé TOP 09 jsou nově součástí klubu KDU-ČSL.

Konkrétně šlo o Marka Sovku, Michala Doležela, Petra Novotného a Petra Koláře.

Zastupitelský klub TOP 09 zanikl 20. října. Jeho dosavadní členové jsou od 27. října součástí lidoveckého klubu.

Vládnoucí krajské koalici zůstalo všech 35 mandátů z celkových 65.

Navenek tedy žádná změna většiny.

Uvnitř koalice však došlo k přeskupení.

Čtyři zastupitelé už nepůsobili ve vlastním klubu TOP 09, ale v klubu KDU-ČSL.

Změnilo se politické zastřešení čtyř existujících mandátů, nikoliv rozhodnutí voličů, která je původně vytvořila.

Samotná krajská organizace TOP 09 však nezanikla.

Dne 6. listopadu si zvolila nové vedení v čele s Ondřejem Porwiszem a na 4. února 2027 plánuje řádný krajský sněm.

TOP 09 tedy na jižní Moravě pokračuje. Její krajské zastupitelské zastoupení však prošlo zásadní politickou změnou.

Jak celou událost vysvětlují samotní aktéři? A co na ni říkají odborníci?

Marek Sovka: Důvěra v Grolichův politický směr

Bývalý krajský předseda TOP 09 Marek Sovka popisoval svůj odchod jako důsledek dlouhodobé nespokojenosti se směřováním strany.

Ve vyjádřeních pro ČTK a Deník N zároveň zdůrazňoval osobní důvěru v Jana Grolicha, jeho politickou vizi a dosavadní společnou práci na krajské úrovni.

Přestup tak prezentoval jako možnost pokračovat v politice s lidmi, se kterými sdílí představu o jejím dalším směřování.

Matěj Ondřej Havel: Koordinovaná akce a ohrožení spolupráce

Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel na tiskové konferenci, o níž informovala ČT24, označil odchody za koordinovanou akci. Uvedl, že strana má SMS zprávy a e-maily, podle nichž lidovci oslovovali členy TOP 09 i dalších stran.

Veřejně také varoval před narušením budoucí spolupráce opozičních stran. Grolichův postup označil za „nebezpečnou hru“.

Zveřejněná vyjádření však neobsahovala samotné zprávy, na které Havel odkazoval.

Jan Grolich: Přirozené pokračování spolupráce

Předseda lidovců Jan Grolich obvinění z aktivního přetahování odmítl.

Blesku sdělil, že s výjimkou krajských zastupitelů s dalšími přestupujícími nejednal a nikomu nenabízel funkci výměnou za změnu strany.

Příchod nových politiků označil za přirozené pokračování spolupráce, která již v Jihomoravském kraji fungovala.

Eva Lebedová: Úspěch přitahuje nové členy

Politoložka Eva Lebedová z Univerzity Palackého v Olomouci v rozhovoru pro iDNES.cz připomněla, že politické strany po volebním úspěchu často získávají nové sympatizanty, kteří v nich vidí větší perspektivu.

Současně upozornila na reputační riziko pro Grolicha, pokud by získal pověst politika, který přetahuje členy jiných stran.

Její pohled ukazuje, že za hromadným přestupem může být také přirozená reakce regionálních politiků na úspěch určitého politického lídra.

Stejná událost tak nabízí několik výkladů.

Pro přestupující jde o možnost pokračovat ve své politické práci. Pro vedení TOP 09 o ztrátu zkušených představitelů a otázku důvěry mezi stranami. Pro lidovce může znamenat posílení o zkušené regionální politiky.

A pro běžného voliče?

Především otázku, zda je při hodnocení politika důležitější jeho stranická příslušnost, nebo skutečné výsledky práce.

Celá událost má ještě jeden překvapivý rozměr.

Vzpomínáte na rok 2009?

Tehdy se odehrával podobný pohyb, jen opačným směrem.

Miroslav Kalousek a další politici opustili KDU-ČSL a podíleli se na vzniku nové strany TOP 09.

Podle historických údajů samotných lidovců přešlo tehdy k TOP 09 přibližně 269 bývalých členů KDU-ČSL.

Změny se projevily i v parlamentu.

V říjnu 2009 opustili tři senátoři lidovecký senátorský klub a přešli k TOP 09. Původní klub tím ztratil potřebný počet členů a přestal existovat.

O sedmnáct let později sledujeme zajímavou historickou paralelu.

Tentokrát odcházejí politici z TOP 09 k lidovcům.

A v Jihomoravském kraji zaniká zastupitelský klub TOP 09.

Nejde o stejnou situaci ani o stejný počet přestupujících.

Podobnost ale přesto stojí za zamyšlení.

V roce 2009 ztráceli lidovci své politiky ve prospěch TOP 09. V roce 2026 získávají na jižní Moravě politiky TOP 09 lidovci.

Změnili politici přesvědčení? Nebo jen našli jinou stranu, ve které mohou své postoje lépe prosazovat?

A právě zde se nabízí další zajímavá otázka.

Odcházející politici ve společném prohlášení zdůraznili, že jejich hodnoty se nemění.

Jenže TOP 09 a KDU-ČSL nejsou ve všech programových otázkách totožné.

Obě strany se hlásí například k odpovědnému hospodaření, demokratickým principům a evropské spolupráci.

Rozdíly ale existují.

Například TOP 09 v roce 2024 veřejně označovala prosazení manželství pro stejnopohlavní páry za svou dlouhodobou prioritu. KDU-ČSL naproti tomu ve stanovách platných od května 2026 hájí rodinu jako společenství muže, ženy a dětí.

To samozřejmě nevypovídá o osobních názorech jednotlivých přestupujících. Ukazuje to však konkrétní oblast, v níž se dosavadní programové postoje obou stran lišily.

Budou se noví členové přizpůsobovat programu KDU-ČSL, nebo se časem zapojí také do jeho proměny?

Taková otázka má své místo právě v politické straně, která chce získávat nové členy a zároveň si uchovávat vlastní identitu.

Podle informací ČTK z 13. listopadu 2026 obdrželi jihomoravští lidovci v první vlně přibližně dvacet členských přihlášek od bývalých členů TOP 09.

Přihláška samozřejmě ještě neznamená automatické přijetí za člena strany.

Jan Grolich současně uvedl, že od říjnových voleb podalo přihlášku k lidovcům napříč republikou 250 lidí. Od začátku roku dokonce 763.

A podle zjištění ČTK se obdobné hromadné přestupy z TOP 09 v dalších dotazovaných krajích nezaznamenaly.

Grolich navíc není předsedou, který by svou funkci držel díky několika málo hlasům.

Při dubnové volbě v roce 2026 získal podporu 233 z 266 hlasujících delegátů.

Jeho mandát tedy vznikl ještě před říjnovými přestupy a měl výraznou podporu.

Jenže politický vliv nevzniká pouze na celostátním sjezdu.

Vzniká také v regionech.

Při sestavování kandidátek. Při nominacích. Při rozhodování krajských orgánů. Při výběru lidí do veřejných funkcí.

A právě proto jsme se podívali do stanov KDU-ČSL.

Stanovy KDU-ČSL schválené v dubnu 2026 a registrované Ministerstvem vnitra dne 7. května obsahují zajímavé ustanovení.

Podle § 19 odst. 8 je krajský výbor tvořen mimo jiné také členy klubu krajských zastupitelů, kteří jsou zároveň členy KDU-ČSL.

Přečtěme si, co to znamená.

Krajský výbor je nejvyšším orgánem strany v kraji mezi krajskými konferencemi.

A podle následujícího odstavce stanov má konkrétní politické pravomoci.

Například sestavuje krajské kandidátní listiny na základě výsledků primárních voleb, navrhuje kandidáty do vyšších stranických funkcí, předkládá personální návrhy na krajské úrovni a rozhoduje o krajských volebních a povolebních koalicích.

To už nejsou jen symbolické členské legitimace.

To jsou skutečné pravomoci uvnitř politické strany.

A teď si připomeňme naši čtveřici zastupitelů.

Všichni čtyři přešli do klubu KDU-ČSL. Podle informací ČTK z 20. října se vstupem do samotné strany tehdy počítali tři z nich.

A zde je podstatný rozdíl.

Přestup do zastupitelského klubu ještě automaticky neznamená členství v politické straně.

Pokud se však krajský zastupitel skutečně stane členem KDU-ČSL a současně působí v jejím krajském zastupitelském klubu, stanovy s jeho účastí v krajském výboru přímo počítají.

A právě zde se otevírá další rozměr celé události.

Skupina zkušených regionálních politiků se může postupně zapojit do rozhodování o podobě krajské organizace KDU-ČSL.

Nejde tedy pouze o počet nových hlasů na členských schůzích.

U některých příchozích může jít také o možnost účastnit se orgánů, které rozhodují o kandidátkách, personálních nominacích a politickém směřování kraje.

Stejná pravidla samozřejmě platí pro každého člena, který splňuje podmínky stanov.

Právě proto je ale důležité, kdo do strany přichází, s jakými zkušenostmi a jaké politické priority chce prosazovat.

A vzpomeňme si na společné prohlášení přestupujících.

Výslovně v něm zdůraznili důvěru v Jana Grolicha a směr, který nastavil.

Přicházejí tak lidé, kteří chtějí podpořit konkrétního politického lídra a zároveň se mohou časem podílet na rozhodování uvnitř jeho strany.

A v tom je možná nejzajímavější otázka celé události.

Co se stane, až se představy Jana Grolicha a části tradičních lidovců v některé důležité otázce rozejdou?

V politice se někdy nejdůležitější změny neodehrávají u volebních uren, ale až po jejich zavření.

Voliči rozhodují o kandidátech a jejich kandidátkách. O následném přeskupování politiků mezi stranami a zastupitelskými kluby už ale přímo nerozhodují.

Volební mandát zůstává. Stranická legitimace se může změnit. A tím se může změnit i rozložení politického vlivu, aniž by se konaly další volby.

A právě v tom může být skutečný význam jihomoravského přestupu.

Nejde totiž jen o to, kolik nových členů KDU-ČSL získala. Mnohem zajímavější bude sledovat, jakou roli v ní začnou hrát.

Až přijde první zásadní názorový spor uvnitř lidovců, bude možné posoudit, zda přestup znamenal pouze personální posílení strany, nebo také vznik nového politického bloku kolem jejího předsedy.

Rozhodující budou konkrétní činy. Personální nominace, obsazování stranických funkcí, sestavování kandidátek a především hlasování ve chvílích, kdy se názory předsedy a části členské základny rozejdou.

Teprve tehdy se ukáže, zda noví členové přinesli lidovcům především nové zkušenosti, nebo také nové rozložení vnitrostranické moci.

Získala tedy KDU-ČSL nové členy, nebo Jan Grolich především nové spojence?

Možná totiž nejzajímavější část celého příběhu nezačala odchodem politiků z TOP 09.

Možná začíná až nyní. Uvnitř samotné KDU-ČSL.

Redakční uzávěrka: 14. listopadu 2026. Veřejná vyjádření politiků a politoložky jsou převzata z uvedených médií. Při přípravě článku byly využity nástroje chytré inteligence pro stylistickou úpravu textu a tvorbu ilustračních vizualizací. Obsah, podklady a závěry jsou výsledkem autorské práce. To nám umožnilo tento článek poskytnout zdarma.

© 2026 Marek Kovařík. Všechna práva vyhrazena v rozsahu zákonné autorskoprávní ochrany.