Článek
Lidé spí, aby si tělo a mozek odpočinuly. Pro člověka je typický spánek osmihodinový. Lidé spí svůj hluboký spánek většinou najednou, zatím co zvířata ho dělí na několik částí. Chvíle bdění a pozornosti potřebují zvířata kvůli predátorům. Největším spáčem světa je australský koala. Ten potřebuje k dokonalému vyspání až 22 hodin denně, protože se živí listy eukalyptu, který není moc výživný. Musí proto šetřit energií. Na druhé straně antilopa impala téměř nespí. Musí být stále ve střehu kvůli mnoha predátorům.
NETOPÝŘI HNĚDÍ si užívají 20 hodin spánku a spí hlavou dolů. DELFÍNI vypnou při spánku polovinu mozku. Jedna odpočívá a druhá hlídá dýchání. Hemisféry se střídají po 20 minutách. Svých 6 - 8 hodin spaní si rozdělují do minut. Vcelku spí maximálně 2 hodiny. Podobně to mají kapustňáci a tuleni. VORVANI při spánku vypínají polovinu mozku jako delfíni. Spánková poloha je u nich kolmá. Vypadají jako nehybný podmořský les. Jakmile jeden z nich zjistí něco podezřelého, tak se celá skupina rychle probere a odplave. VČELY spí podobně jako lidé 8 hodin vcelku v noci. Během toho si mohou ukládat informace do dlouhodobé paměti. DIVOKÉ KACHNY mají svůj spací rituál. Při něm mají jedno oko otevřené a nechávají různé části mozku bez vzájemné souvislosti. Díky tomu jsou schopné reagovat na nebezpečí za pětinu vteřiny. VYDRY KALANI spí ve vodě. Aby se v moři neztratily, drží se během spánku za packy. Též se mohou zabalit do chuchvalců mořských řas. Pokud jich jsou desítky vypadají jako velký chlupatý vor. SLONI spí vestoje asi jen 2 hodiny denně a to přerušovaně několikrát za den po pár minutách. Dávají si pozor, aby byli v bezpečí. V zajetí, kde jim žádní predátoři nehrozí, spí mnohem déle.
Zdroj informací : Časopis Svět na dlani 3/2024.
