Článek
Ve středověku a raném novověku existovaly různé frakce, například dvorské kliky, náboženské skupiny či městské rady, ty však nesplňovaly znaky moderních politických stran. Chyběla jim stálá organizace, jednotný program a cílená komunikace s veřejností. Moderní politické strany se začaly formovat až v 17. a 18. století.
Anglie: kolébka whigů a toryů
Anglie je považována za kolébku moderních politických stran. V 70. letech 17. století, během tzv. Exclusion Crisis – sporu o vyloučení katolického vévody Jakuba z následnictví na trůn – vznikly dvě hlavní skupiny: whigové, kteří prosazovali omezení královské moci a posílení parlamentu, a toryové, kteří hájili monarchii a tradiční hodnoty. Z volných uskupení se postupně vyvinuly organizované strany s pevnou strukturou. Jejich soupeření položilo základy britského dvoustranného systému, který inspiroval politický vývoj v Evropě.
Spojené státy: federalisté a demokraticko-republikáni
V USA se politické strany začaly formovat koncem 18. století. V 90. letech 18. století se zformovaly dva hlavní tábory:
- Federalisté, vedení Alexandrem Hamiltonem, obhajovali silnou centrální vládu a zájmy městských elit a obchodníků.
- Demokraticko-republikáni, vedení Thomasem Jeffersonem a Jamesem Madisonem, prosazovali větší pravomoci jednotlivých států a hájili zájmy farmářů.
Tyto strany aktivně oslovovaly voliče, vydávaly vlastní noviny a organizovaly volební kampaně, čímž představují první příklad moderní masové politické soutěže.
Francie: revoluční kluby
Francouzská revoluce (1789–1799) podnítila vznik politických organizací, které se blížily moderním stranám. Nejvýznamnější byl Jakobínský klub, jenž disponoval jasnou ideologií, pevnou strukturou a sítí poboček po celé Francii. Jeho odpůrci, jako girondisté (umírněnější revolucionáři) nebo royalisté (stoupenci monarchie), však většinou nepřežili turbulentní vývoj revoluce.
Rozšíření stran do světa
Během 19. století se model politických stran rozšířil do Evropy a Latinské Ameriky. Vznikaly liberální, konzervativní, později socialistické a dělnické strany, které se opíraly o širokou členskou základnu. Tyto strany zásadně ovlivnily vývoj moderní politiky a utvářely demokratické systémy.
Za první moderní politické strany lze považovat whigy a torye v Anglii a federalisty a demokraticko-republikány v USA. Na rozdíl od dřívějších frakcí měly pevnou organizaci, jasný program a cíl získat podporu široké veřejnosti. Tyto principy tvoří dodnes základ parlamentní demokracie.
Zdroje:
https://www.britannica.com/topic/Whig-Party
https://www.loc.gov/exhibits/creating-the-united-states/formation-of-political-parties.html
https://serious-science.org/parties-of-the-french-revolution-7211
