Článek
Nejvíce ohroženou oblastí jsou Krkonoše, kde se nachází desítky dlouhodobě sledovaných lavinových drah, menší riziko pak existuje v Jeseníkách. Níže jsou shrnuty nejdůležitější a nejlépe zdokumentované nehody, které se staly přímo na území České republiky.
Jedním z nejtragičtějších míst českých lavinových nehod je Obří důl. V únoru 2021 zde lavina strhla dvojici skialpinistů pohybujících se mimo značené trasy. Jeden z nich – teprve sedmnáctiletý mladík – byl nalezen bez známek života, druhý utrpěl zranění. Vyšetřování Horské služby i Policie ČR potvrdilo, že v době nehody platil zvýšený stupeň lavinového nebezpečí a svah byl známý opakovaným výskytem lavin. Nešlo o ojedinělý případ: v témže údolí došlo k podobné smrtelné nehodě i o několik let dříve.
Další tragická událost se odehrála v oblasti Malé Studniční jámy, jednoho z nejstrmějších a nejnebezpečnějších krkonošských karů. V roce 2015 zde byl lavinou zavalen zkušený horský turista. Záchranáři se k němu dostali poměrně rychle, přesto muž zraněním podlehl. Tento případ se často uvádí jako příklad toho, že ani zkušenost a dobrá fyzická kondice nemusí v lavinovém terénu stačit, pokud dojde k podcenění aktuálních sněhových podmínek.
Laviny se nevyhýbají ani Jeseníkům. Nejznámější lokalitou je Velký kotel, hluboký ledovcový kar se strmými svahy. V roce 2009 zde lavina zasáhla skupinu snowboardistů a lyžařů. Několik lidí bylo zraněno a jeden účastník nehody později zemřel. Přestože Jeseníky nedosahují výšek alpských pohoří, tento případ jasně ukázal, že kombinace strmého terénu, navátého sněhu a lidské přítomnosti může vytvořit smrtelně nebezpečnou situaci i v „nízkých“ horách.
Největší tragédií v novodobé historii Krkonoš zůstává pád laviny v údolí Bialy Jar na polské straně hor, ke kterému došlo 20. března 1968. Tato katastrofální událost si vyžádala 19 lidských životů z řad mezinárodní skupiny turistů (Poláků, Němců a Rusů), kteří se osudného dopoledne rozhodli odpočívat na slunném svahu, aniž by tušili, že se nad nimi vlivem silného větru a nánosu těžkého mokrého sněhu uvolnila masa o hmotnosti 21 tisíc tun. Lavina byla přibližně kilometr dlouhá a dosahovala výšky až 20 metrů, přičemž celý sesuv trval pouhých 48 vteřin. Do rozsáhlé záchranné akce se zapojila polská armáda i čeští záchranáři, kteří na místo museli dovézt tehdy chybějící lavinové sondy. Poslední oběť byla nalezena až 16 dní po neštěstí a tato událost dodnes slouží jako memento nevyzpytatelnosti krkonošských svahů.
V globálním měřítku jsou z hlediska četnosti a ničivé síly lavin nejrizikovějšími oblastmi vele hory s vysokými srážkami a strmým reliéfem, především evropské Alpy (zejména Švýcarsko, Rakousko a Francie), kde je nebezpečí umocněno vysokou koncentrací lyžařů a turistů. Extrémní riziko představují také asijské masivy jako Himálaj nebo Karakoram, kde dochází k obrovským samovolným sesuvům ledu a sněhu, často vyvolaným i zemětřesením – právě zde (např. v Nepálu či Pákistánu) se odehrály historicky nejtragičtější incidenty s tisíci oběťmi.
V Severní Americe vynikají Skalnaté hory a pohoří na Aljašce, kde specifické klimatické podmínky často vytvářejí nestabilní vrstvy „cukrového“ sněhu. Zatímco v Evropě umírá v lavinách ročně průměrně kolem 100 lidí, v pohořích jako jsou Andy (zejména v Peru) byly zaznamenány katastrofální laviny, které v minulosti dokázaly pohřbít celá města v údolích hluboko pod vrcholy.
Základem bezpečného pohybu v zimních horách je prevence a informovanost. Před každým výletem je nezbytné sledovat aktuální předpověď a vyhlášený stupeň lavinového nebezpečí (mezinárodní stupnice 1–5), který pro české hory denně aktualizuje Horská služba. Při pohybu v rizikovém terénu by měla být samozřejmostí tzv. lavinová výbava (vyhledávač neboli „pípák“, sonda a lopata), jejíž správné použití je nutné pravidelně trénovat.
Klíčové je také umět číst terén: vyhýbat se strmým žlabům se sklonem nad 30°, sledovat návěje sněhu a v případě pochybností zvolit bezpečnější trasu po hřebenech. Důležitým pravidlem je rovněž rozestup mezi členy skupiny, který v případě sesuvu laviny snižuje riziko zasypání všech osob najednou a umožňuje okamžitou kamarádskou pomoc, jež je pro přežití v prvních minutách naprosto rozhodující.
Zdroje: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/pred-50-lety-se-v-krkonosich-utrhla-nejvetsi-lavina-novodobe-historie-vzala-si-19-zivotu-vzpomina-zachranar-43937; https://www.horskasluzba.cz/cz/horska-sluzba/laviny/informace-o-lavinach/historie-vyzkumu-lavin-v-cr; https://skitourguru.com/clanek/859-3-laviny-v-krkonosich-14-3-2021; https://skitourguru.com/clanek/839-lavinove-nestesti-v-obrim-dole
