Článek
Dnešní kauzy o zneužívání v showbyznysu by tehdy nikoho nepřekvapily. Jen místo filmových producentů byli u moci nakladatelé, mecenáši a šéfredaktoři, kteří rozhodovali o tom, kdo bude slyšet — a kdo zmizí.
V 19. století se mladí básníci i básnířky vrhali do literatury s vírou, že k úspěchu stačí talent a odvaha. Ale realita byla tvrdá: bez protekce, peněz a ochoty přizpůsobit se neměl šanci prakticky nikdo. „Pomoc“ vlivného člověka často znamenala neviditelnou smlouvu – mlčení, loajalitu, někdy víc. Mocní určovali, co se bude psát, co se bude číst, a komu se otevřou dveře. Rutinně na sexuchtivé sponzory spoléhaly baletky, tanečnice a herečky, protože se považovalo za nepsané pravidlo, že alespoň v začátku kariéry to bez sugar daddyho zkrátka nejde.
Samuel Rogers – gentleman s temnou pověstí
Básník Samuel Rogers byl považován za vzor kultivovanosti. Bohatý mecenáš, hostitel literárních snídaní, přítel malíře J. M. W. Turnera i spisovatele Waltera Scotta. Ale za jeho elegantním úsměvem se skrývalo něco znepokojivého: pořádal dětské večírky, na nichž se choval k dětem způsobem, který by dnes skončil u soudu. Nikdo nezasáhl. Společnost mlčela – moc a peníze byly silnější než pochybnosti. Mlčení tehdy bylo stejně zraňující jako čin sám.
Lord Byron – idol, oběť i zbraň
Byron byl hvězdou své doby. Bouřlivák, básník, legenda. Jenže za mýtem stál zlomený člověk. Jako dítě byl pravděpodobně sexuálně zneužíván chůvou Mary Gray. Jeho trauma se proměnilo v nezvladatelnou potřebu uznání. Zneužíval ho ale i jeho vlastní nakladatel, který ho tlačil do role rebela a sexuálního macho, do role, která Byronovi prodávala jeho díla, takže v tom pokračoval, i když ho ta role fyzicky i psychicky ničila.
Letitia Landon – když se talent stal dluhovou pastí
Letitia Elizabeth Landon byla mladá, krásná a mimořádně nadaná. Chtěla psát poezii jako Byron, ale paradoxně skončila podobně špatně - stejně jako Byron se proslavila za cenu toho, že se nechala sexuálně zneužívat vlivným šéfredaktorem Literary Gazette Williamem Jerdanem. On jí sliboval kariéru a vydával její básně, ona mu tajně porodila tři děti a žila ve strachu, že ji kdykoliv odhalí. Jejich vztah se stal veřejným tajemstvím a když se z něj pokusila osvobodit, byla společensky zničená. Zemřela v Africe za nevyjasněných okolností.
Ne každý predátor potřebuje fyzický kontakt s obětí. Někteří využívali jiné autory pro vlastní zviditelnění, kradli jim texty, nápady, případně je předhodili kritice, aby se sami nemuseli zodpovídat. Stejné vzorce vidíme i dnes – jen místo básníků stojí herci, zpěváci nebo influenceři. Mění se doba, ale ne princip: moc, která dává prostor talentu, může stejnou silou i ničit.
Zdroje:
https://www.harpsichord-hotsauce.com/post/an-early-history-of-exploitation-in-ballet-opera-theatre-and-orchestras
https://www.thecollector.com/history-ballet-paris-opera/ https://en.wikipedia.org/wiki/Early_life_of_Lord_Byron
https://victorianweb.org/authors/landon/lel4.html
Vail, Jeffery. „Samuel Rogers: A Passion for Little Girls.“ The Wordsworth Circle 42, no. 3 (2011): 217–25. http://www.jstor.org/stable/24043152.
