Článek
Pro ženu, která se s touto zprávou setká, je často nejtěžší nejistota – co se teď bude dít, jak rychle se nemoc chová, jak náročná bude léčba a jak moc zasáhne do běžného života
U velké části žen se jedná o nádory, které jsou citlivé na ženské hormony. Tyto nádory obvykle rostou pomalu a často se vyvíjejí dlouhou dobu bez výrazných příznaků. Typicky se objevují u žen ve středním a vyšším věku. Léčba bývá sice dlouhá, ale méně dramatická. Po operaci a případném ozařování následuje hormonální léčba, která může trvat pět i více let. Pro mnoho žen je to období, kdy nemoc už není vidět navenek, ale přesto je stále přítomná v každodenním životě – v podobě únavy, změn nálad nebo potíží se spánkem. Zároveň právě u těchto nádorů bývá dlouhodobá vyhlídka velmi dobrá.
Jiný průběh mají nádory, které mají zvýšenou aktivitu receptoru HER2. Tyto nádory se chovají rychleji a obvykle vyžadují intenzivní léčbu hned od začátku. Léčba bývá fyzicky náročná a často zahrnuje chemoterapii v kombinaci s cílenými léky. Pro pacientku to znamená několik měsíců, kdy se život výrazně zpomalí a vše se točí kolem léčby. Na druhou stranu je důležité vědět, že právě u tohoto typu nádoru udělala medicína obrovský pokrok a výsledky léčby jsou dnes výrazně lepší než dříve.
Zvlášť těžká je situace u takzvaného triple-negativního karcinomu prsu. Tento typ nádoru nemá žádné receptory, na které by bylo možné cílit hormonální nebo biologickou léčbou. Léčba je proto založena především na chemoterapii. Nádor často roste rychle a bývá častější u mladších žen. Zkušenost s léčbou bývá intenzivní a vyčerpávající, ale zároveň platí, že pokud nádor na léčbu dobře zareaguje a nemoc se v prvních letech nevrátí, vyhlídky se výrazně zlepšují. První období po léčbě je proto psychicky velmi náročné, protože je plné čekání a obav.
Věk ženy ovlivňuje nejen riziko vzniku rakoviny prsu, ale i její průběh. U mladších žen (před menopauzou) je nemoc méně častá, ale častěji mívá agresivnější podobu. Léčba u nich bývá náročná, často zasahuje do pracovního života i rodinných plánů, včetně otázek plodnosti. Zároveň ale mladší ženy většinou zvládají intenzivní léčbu fyzicky lépe. U starších žen se rakovina prsu objevuje častěji, ale obvykle má klidnější biologii. Převládají nádory citlivé na hormony, které umožňují dlouhodobou léčbu bez nutnosti extrémně agresivních postupů. Lékaři zde často volí takový přístup, který co nejméně naruší kvalitu života.
Pro ženy, které touto nemocí procházejí, je důležité vědět, že žádná „rakovina prsu“ neexistuje jako jednotný scénář. Některé ženy projdou krátkým, ale velmi náročným obdobím léčby, jiné žijí s nemocí dlouhodobě v pozadí každodenního života. Moderní medicína se snaží léčbu co nejvíce přizpůsobit konkrétnímu nádoru i konkrétní ženě.
Vedlejší účinky léčby rakoviny prsu nejsou jen „nepříjemným doprovodem“, ale často zásadní součástí rozhodování, zda a jak intenzivně léčit. Chemoterapie je časově omezená, ale náročná: kromě vypadávání vlasů a nevolnosti může způsobovat hlubokou únavu, poruchy paměti a soustředění („chemobrain“), zvýšenou náchylnost k infekcím a u mladších žen také poškození vaječníků, které může vést k předčasné menopauze nebo neplodnosti.
U hormonální léčby je situace jiná – není tak dramatická navenek, ale zasahuje do života dlouhodobě. Ženy ji často berou pět až deset let a potýkají se s návaly horka, bolestmi kloubů, zhoršením spánku, změnami nálady, sníženým libidem a u některých typů i s řídnutím kostí. Cílená biologická léčba, zejména u HER2 pozitivních nádorů, je obecně lépe snášena, ale vyžaduje pravidelné kontroly srdce, protože může ovlivnit jeho funkci.
Současná onkologie se snaží co nejvíc individualizovat rozhodnutí a otevřeně zvažovat nejen délku přežití, ale i kvalitu života. Nejčastěji se o omezení nebo zjednodušení léčby používá u starších žen (obvykle 80+), které mají pomalu rostoucí hormonálně pozitivní nádor, zároveň výrazné jiné zdravotní potíže (srdeční selhání, demenci, těžké plicní onemocnění), tedy také omezenou očekávanou délku života nezávisle na rakovině. Klíčové není věk sám o sobě, ale charakter nádoru a celkový stav pacientky i její vlastní preference. V takových případech může agresivní léčba – zejména chemoterapie – přinést více komplikací než reálný zisk v přežití a někdy se volí pouze hormonální léčba, nebo dokonce jen sledování a symptomatická péče.
Po ukončení léčby rakoviny prsu má žena v Česku nárok na řadu forem podpory, ale jen máloco přichází automaticky. Většinu věcí je potřeba aktivně řešit, ptát se a žádat. Zásadní je vědět, že systém s pokračujícími obtížemi po léčbě počítá a že návrat do běžného života nemusí znamenat návrat do stejné fyzické ani psychické kondice jako před nemocí.
Z hlediska zdravotní péče má žena po onkologické léčbě nárok na následnou rehabilitaci, která se zaměřuje hlavně na hybnost ramene a paže, bolest, otoky a chronickou únavu. Rehabilitaci může doporučit onkolog nebo praktický lékař a probíhá buď ambulantně, nebo v lázeňském zařízení. Lázně jsou součástí léčby, zejména pokud došlo k operaci, ozařování nebo dlouhodobé systémové terapii. O lázně se žádá přes lékaře a je důležité to řešit včas po skončení aktivní léčby, dokud je nárok jasně obhajitelný zdravotní dokumentací.
Pokud nemoc nebo její následky výrazně ovlivňují schopnost pracovat, může žena žádat o invalidní důchod. Ten není vázaný na to, zda je nemoc „vyléčená“, ale na to, jaký má skutečný dopad na pracovní schopnost. U onkologických pacientek bývá často přiznáván časově omezeně, s možností přehodnocení podle vývoje zdravotního stavu. Žádost se podává na správě sociálního zabezpečení a klíčovou roli hrají lékařské zprávy, nikoli subjektivní pocit vyčerpání, jakkoli je reálný.
Vedle toho může žena žádat o průkaz osoby se zdravotním postižením, pokud má dlouhodobé omezení pohybu, výkonnosti nebo orientace. Tento průkaz není automatický ani samozřejmý a posuzuje se individuálně. Je spojen s určitými praktickými výhodami, například v dopravě nebo při vyřizování na úřadech, ale jeho přiznání závisí na konkrétních funkčních omezeních, nikoli jen na diagnóze. Žádosti řeší úřad práce podle místa bydliště.
Zdravotní pojišťovny navíc často poskytují příspěvky na pomůcky spojené s léčbou, jako jsou například paruky, speciální prádlo po operaci nebo další kompenzační pomůcky (epitézy, rukávek proti otokům). Informace je vždy nejlepší ověřit přímo u své zdravotní pojišťovny, typicky na jejích oficiálních stránkách.
Zdroje:
https://seer.cancer.gov/statfacts/html/breast-subtypes.html; https://www.cancer.gov/types/breast/treatment/hormone-therapy; https://www.cdc.gov/breast-cancer/risk-factors/index.html; https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC7239572/
https://www.amelie-zs.cz/
