Článek
Příští rok uplyne 170 let od prvního vydání románu Babička. Z erbovního díla Boženy Němcové (1820-1862) se postupně vyvinul literární a kulturní fenomén, který si cení i sběratelé. Stejně jako například básnickou sbírku Máj od Karla Hynka Máchy. Před šesti lety neznámý bibliofil vydražil první vydání Babičky z roku 1855 za necelých 70 000 korun. Z nabídky jednoho mimopražského antikvariátu však zmizel i výtisk za cenu o patnáct tisíc vyšší.
Zde je třeba upřesnit, že ho lze pořídit dráž nebo levněji, podle trhem hodnocených kritérií. Zmíněné exempláře představovaly jakousi vyšší střední třídu, kromě běžného opotřebení sice měly různé defekty, ale nic nechybělo. Nabízejí se třeba kousky bez titulního listu a s jistým počtem zkopírovaných stránek, pak cena klesá zhruba ke 20 000 kč. Jak by měl vypadat pomyslný svatý grál sběratele? Neměl by být v pevných deskách knihařské převazby jako ty výše zmíněné. Pokud někdo nabídne původní brožovaný výtisk v solidním stavu, přes sto tisíc korun za něj není vyloučeno.
Jeden, který vládne všem
Ovšem takový se na trhu prostě nevyskytuje. Mimořádně pěkný exemplář však vlastní knihovna Národního muzea, jejíž ředitel Martin Sekera na dané téma dokonce natočil podcast s příznačným názvem Šťastná to žena. První vydání Babičky. O vzácnosti tohoto kusu svědčí anonce zvukové nahrávky: „Jak vypadalo její úplně první sešitové vydání, které se zachovalo pouze v našich sbírkách? Kdo ho muzeu daroval? A proč se z příběhu moudré stařenky stal takový fenomén?“
K dalším vyhledávaným vydáním patří třeba to z roku 1940, které ilustroval Zdeněk Burian. Na temném úsvitu nacistického protektorátu tímto počinem přispěl k šíření díla, které bylo vnímáno jako silně vlastenecké. S velmi dobře zachovalým přebalem se dá prodat za 3500 kč, v aukci to může být mnohem víc. Sběratelské oblibě se těší také bizarní vydání v těsnopisném přepisu z roku 1947, které se sice dříve prodávalo za pár stovek, ale momentálně je na oficiálním trhu v podstatě nesehnatelné.
Neštěstí nechodí po horách
Pro samotnou autorku se první vydání Babičky stalo noční můrou. Výroba a distribuce díla vázla, protože vydavatel Jaroslav Pospíšil ho rozdělil do čtyř sešitkových dílů, s jejichž postupnou výrobou rozhodně nespěchal. Autorku nemile překvapil, když neprovedl řádné korektury a text bez konzultace měnil. Vposled od něj Němcová dostala jen 151 zlatých a 20 krejcarů, což bylo ještě méně, než zaplatil opisovači rukopisu v tiskárně.
Autorka, trvale sužovaná hmotnou tísní, svůj opus magnum v úvodu věnovala české vlastence Eleonoře hraběnce z Kounic (1809-1898). Za tuto uctivou dedikaci očekávala finanční podporu pro svou literární činnost – ta však nikdy nepřišla. Když na sklonku života těžce nemocná Němcová připravovala edici svých sebraných spisů, logicky se měl stát prvním svazkem právě román Babička. Zklamaná autorka vypustila motto i zmíněné věnování a čekala na výsledek z tiskárny. Když obdržela první sešit druhého vydání, nevěřila vlastním očím. Opět na nekvalitním papíře a s tiskovými chybami, nechyběly ani neautorské zásahy do textu jako ve vydání prvním! Den poté, 21. ledna roku 1862, spisovatelka Božena Němcová zemřela.
Seznam zdrojů:
https://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/571.pdf
https://www.obrazyvaukci.cz/polozka/bozena-nemcova_babicka-20165
https://www.nm.cz/virtualne-do-muzea/podcast-tajemstvi-narodniho-muzea/stastna-to-zena-prvni-vydani-babicky