Článek
Zemřela skutečně bláznivá Viktorka z legendární Babičky „očišťující“ ranou blesku? A co třeba komtesa Hortensie, schovanka hodné kněžny Záhaňské, vzala si svému srdci bližšího italského malíře místo sňatku z rozumu s vídeňským hrabětem? Takových otázek může u příležitosti oslav 170 let od první publikace zmiňovaného románu Boženy Němcové (1820-1862) vyvstat celá řada. Poprvé se o něm zmiňují Pražské noviny ze 17. května 1855 ve zprávě, že vyšel první ze čtyř sešitů Babičky (poslední šel do distribuce o tři měsíce později). Proč nebyla vytištěna v jednom svazku a důstojnější pevné vazbě? Jistěže z úsporných důvodů: ani vydavatel Jaroslav Pospíšil, ani sama autorka nemohli doufat ve větší komerční úspěch. Dodnes však česky vyšla více než třistakrát! A v roce 2009 potvrdila svou nepolevující oblíbenost i v anketě „Kniha mého srdce“, kde Babička obsadila druhé místo hned za Saturninem spisovatele Zdeňka Jirotky.
Ale zpátky k úvodním otazníkům. Viktorka Židová, matka dvou nemanželských dětí, věru žila. Dokonce i její knižní pomatení není daleko od pravdy, ovšem jako žebračka propadlá alkoholu zemřela přirozenou smrtí až v roce 1868. Toulala se tedy po úpských vesničkách ještě v době, kdy čtenáři Babičky lkali nad její knižní smrtí. Také profil Hortensie, ve skutečnosti spisovatelky Emilie von Gerschau, jedné ze čtyř schovanek vévodkyně Kateřiny Vilemíny Zaháňské, se od pravdy značně liší. „Žádný éterický poloanděl tedy, utkaný z růžových a modrých obláčků, nýbrž agilní femme du monde, vždy střed umělecko-žurnalistického salonu,“ popisuje ji historik Václav Černý. Nebyla Italka, ale pobaltská Němka a nezemřela mláda, ale dožila se úctyhodných 89 let.
Vévodkyně Záhaňská ve věku 18 let. Třikrát rozvedená „divoška“ dokázala spát zároveň se dvěma mocnými knížaty Metternichem i Windischgrätzem
Také Kristla z panské ratibořické hospody, starší Barunčina družka, existovala. Jmenovala se Kristina Celbová, ale nevzala si Jakuba Mílu, nýbrž vesnického učitele Václava Nemastu. Byla to nešťastná volba: odstěhovali se do České Čermné, ale její manžel musel docházet učit i do okolních vesnic. A zimní putování přes kopce a závěje nevydržel (zanechal po sobě ženu a sedm sirotků). V devadesátých letech 19. století, kdy se Babička už těšila zasloužené slávě, nikdo netušil, že „Kristla“ ještě přežívá za pouhých sedm zlatek ročně, na něž se neochotně skládala její vesnice…
Na závěr článku si připomeňme některé z mouder knižní babičky Magdaleny (ve skutečnosti Marie Magdaleny Novotné-Čudové, která zemřela 14 let před prvním vydáním Babičky). Kromě slavného skoku „pro pírko přes plot“ to je třeba pragmatická rada „Lépe mluvit s císařem nežli s písařem“. Na otázku „Co je nového?“ dokázala tato dáma žertovně opáčit „Že ostříhali holého“. Souhlasit lze i s jejím názorem, že „lenochům se krátí žíly“ a lháře varovala „Nehrdlouhejte, Pánbůh vás slyší!“.
Seznam zdrojů:
Václav Černý: Knížka o Babičce (Lidová demokracie 1963)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Kniha_m%C3%A9ho_srdce
https://www.muzeumbn.cz/bozena-nemcova/babicka-1/
https://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/571.pdf
https://cs.wikipedia.org/wiki/Babi%C4%8Dka_(kniha)
