Článek
Domníval se, že do německé Kostnice jede diskutovat o své nauce a víře. Jenže ve skutečnosti mistr Jan Hus (1371-1415) dorazil na tamní koncil v turbulentní době. O tom svědčí už fakt, že za hlavu římskokatolické církve se tehdy prohlašovali hned tři papežové! A nejen tento personální rozkol západní církve měl koncil vyřešit (není účelem tohoto článku všechny historické souvislosti popsat do detailů).
Hus byl tehdejšími potentáty – náboženskými i světskými – považován za nežádoucí zrnko písku v soukolí společenských pořádků. Zkrátka byl onálepkován za heretika, neboli bludaře či kacíře. Z čeho vyvěraly kazatelovy nepohodlné názory? Inspiroval ho mimo jiné traktát O církvi anglického teologa Johna Wycliffa (1320-1381), sám sepsal pojednání téhož názvu. Z něho plynulo, že římskokatolickou církev nepředstavují papež a duchovenstvo, nýbrž ji tvoří vyvolení Boží, jejichž hlavou je Kristus. Bleskově dodejme, že ne vždy za vším hledejme ženu nebo okřídlený ideál. V průběhu tzv. stoleté války mezi Anglií a Francií se papežský úřad přidal na stranu Galů, což nelibě nesla ostrovní šlechta. Nepřekvapí, že v reakci na to do Říma přestal z Albionu proudit příslušný lenní poplatek. Takže Wycliff jen převedl tuto světskou nespokojenost do teologické roviny.
Válka a láska nejdou dohromady
V podobném kontextu se Hus vymezil i proti neblaze proslulým odpustkům. V roce 1412 papež Jan XXIII., jeden ze třech výše zmíněných konkurentů, vyhlásil křížovou výpravu proti králi Ladislavu Neapolskému. A v příslušné bule vzdoropapež přislíbil odpustky každému, kdo se bojů zúčastní či finančně přispěje na vedení války. Hus to označil za svatokupectví a vyhlášení války prý odporuje Kristovu přikázání lásky.
Jan Hus s čepicí kacíře na ohnivé hranici (ilustrace z Jenského kodexu)
Poznamenejme, že ještě v roce 1393 během tzv. milostivého léta, kdy Hus absolvoval čtrnáctidenní pouť po pražských kostelích, utratil poslední čtyři groše právě za odpustek. Jeho situace se zhoršila po Pisánském koncilu z roku 1409, který dosavadní dvojpapežství „vyřešil“ tím, že zvolil třetího papeže, kterého však ti dva neuznávali. Pražský arcibiskup Zbyněk Zajíc z Hazmburka byl zprvu na Husově straně. Ale pak se obrátil proti zájmům českého krále Václava IV., Husova ochránce, v jeho sporu s Ruprechtem Falckým o titul římského krále. Kazatele z Betlémské kapli označil za kacíře a uvalil na něj klatbu. Hus mu na oplátku vyčetl, že „lenivé a hříšné kněze nechává a pilné pastýře od stáda vyhání“.
Nejlepší obrana je mírnost
Ale skokem vpřed do roku 1415 na koncil v Kostnici. Husovi tam třeba vyčítali jeho vymezení se proti zmíněné klatbě (podle něj vyloučení z církve nestihne toho, kdo se proti papežovu soudu odvolá ke Kristu). Nejvyšší funkcionář koncilu kardinál Pierre d’Ailly se ho lstivě zeptal: „A chcete býti nad svatého Pavla, jenž když byl tísněn v Jeruzalémě, ne ke Kristu, ale k císaři se odvolal?“ Dotázaný si však věděl rady. „A přece svatý Pavel k císaři se odvolal ne z vlastního popudu, ale z vůle Kristovy. Ten, zjeviv se mu, řekl: ‚Buď stálý, ježto musíš jíti do Říma,‘“ opáčil Hus kardinálovi.
Zejména trval na tom, aby mu bylo vysvětleno, v čem se mýlí. „Já tvrdím, že kacíř měl by býti nejprve pěkně, vlídně a pokorně naučen písmu svatému a důvody z něho vypracovanými, jakož učinili svatý Augustin a jiní disputujíce s kacíři. Kdyby však nijak nechtěl ustoupiti od bludů po takovém předchozím poučení, já netvrdím, že by takový neměl býti potrestán též tělesně, ale vždy říkám, že má předcházeti takové poučení z Písma,“ upozornil údajný kacíř členy koncilu.
A tato neústupnost se mu nakonec stala osudnou. Odmítl i milost na poslední chvíli, kterou mu nabídl maršálek vyslaný na místo popravy králem Zikmundem Lucemburským. „V té pak pravdě evangelia, kterou jsem učil psal a kázal, ze slov a výkladů svatých doktorů, dnes vesele chci zemříti,“ byla poslední slova mistra Jana Husa.
Seznam zdrojů:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Hus
Petr z Mladenovic: Odsouzení mistra Jana Husi (nakladatelství J. Otto 1903)
https://www.izachar.cz/wp-content/uploads/2016/03/Petr-z-Mlad%C4%9Bjovic-Zpr%C3%A1va-o-soudu-a-odsouzen%C3%AD-M.-J.-Husi-v-Kostnici.pdf
