Článek
Hus v té době již byl doktorem artistické fakulty a bakalářem teologie. Měl zde přátele jako Stanislava ze Znojma, Štěpána Pálče, Křišťana z Příbrami a další. Na univerzitě se pořádaly disputace s názvem Kvodlibet, které trvaly i několik dní. Hus také jednou dostal za úkol takový Kvodlibet připravit, a tak si na něj připravil 260 otázek, které měl v disputaci před mistry obhájit. Univerzitní život plynul v soupeření českých mistrů a německých mistrů, který spočíval v tom, že obě skupiny zastávaly odlišné filosofické směry a to realismus a nominalismus. To mělo také zásadní vliv na chápání eucharistie. V té době studenti přinesli z Oxfordské univerzity texty Johna Viklefa a to mělo pak zásadní vliv na další události na univerzitě. Karlova univerzita byla založena po vzoru pařížské Sorbonny s rozdělením hlasů studentů podle národností. Byla to smlouva Concordia nacionum, takzvaný Soulad národů. Ty čtyři národy byli Bavoři, Sasové, Poláci a Češi, a každý národ měl jeden hlas. V té době však končilo studium velmi málo Čechů a čeští mistři měli obavu, že zahraniční národy ovládnou univerzitu. Tak se stalo, že Václav čtvrtý rozhodl také se svým prospěchem změnit poměr hlasů na univerzitě v Kutnohorském dekretu v lednu 1409. Češi měli pak tři hlasy a cizinci pouze jeden. Následkem toho došlo k secesi, tedy odchodu německých mistrů. Počet odešlých německých mistrům a studentů se nyní odhaduje až na dva tisíce lidí. To mělo jednak ekonomický dopad na město a pak následně to vedlo k vývoji, který skončil upálením mistra Jana Husa i Jeronýma Pražského a vznikem husitství. Na této platformě zřejmě není možné vše rozvádět do detailů, to bych mohl napsat celou knihu.
