Článek
Když tedy používám výraz spokojenost je to blízké také výrazu štěstí a lidé to rozdílně chápou. Již v minulosti historická postava Jan Hus o sobě říká, že šel studovat proto aby si jej lidi vážili a měl dobré bydlo. Jednalo se mu tedy o lidskou důstojnost. Lidé dobře vidí, jak se mladí studenti snaží dostat ke studiu na medicínu nebo v dnešní době i na prestižní univerzity v zahraničí. Počítají s tím, že si jich pak bude společnost vážit a budou tak mít svojí důstojnost. Toto se však daří jen určité skupině mladých lidí. V dnešní situaci je na veřejnost dávána informace, že mnoho mladých lidí tedy i studentů není spokojeno se svým životem z různých důvodů. U těchto mladých lidí pak může docházet k tomu, že klesá jejich lidská důstojnost. Mladí lidé na to reagují různě tím, že se nějak začnou odlišovat od ostatní společnosti třeba různým zdobením nebo zájmy v odlišných hudebních směrech. Část mladých lidí pak také vidí únik ze situace odchodem do zahraničí nebo pokusem začít studovat na prestižních univerzitách. Po pocit spokojenosti tedy lidé potřebují i pocit lidské důstojnosti i v našem chaotickém světě zmítaným krizí. Pocit spokojenosti pak přichází s tím, když se člověk naučí rozumět životu, že není jen život nahoře, ale je i život dole, což je však naivní pohled. Jistě je nezbytné, aby nechybělo sebeuvědomění si toho, co člověk říká a dělá. Je klamná představa, že od materiálního bohatství pochází nějaké štěstí. Jistěže k dobrému životu je třeba určitá úroveň materiálního zabezpečení. Člověk sám však může svůj život velmi ovlivnit tím, že je aktivní ve společnosti a dělá tvůrčí práci, má více zájmů a život jej tak prostě baví.
