Článek
Samopal, pistole, nůž, granáty, a hlavně přesně rozdávané kopy. To všechno používá Jean-Claude Van Damme (64) v úvodu filmu JCVD, když se prodírá lesem záporáků. Aby na svobodu dovedl dámské rukojmí, což se mu daří přes tři minuty v jednom nepřerušovaném záběru. Ovšem pak jeden ze zlosynů za hrdinovými zády silněji zabouchne dveře a stěna dekorace se poroučí k zemi. Celá sekvence je zkažená! Zpocený Van Damme, zachumlaný do aluminiové fólie, si stěžuje mladému hongkongskému režisérovi, že v jeho věku (tehdy 47 let) už to stěží zvládá. „To si furt myslí, že tady točíme Občana Kanea?“ odsekne Asiat ke své tlumočnici. Děj pokračuje tím, že finančně zruinovaný Belgičan, který hraje sám sebe, se u soudu marně domáhá svěření své filmové dcery do vlastní péče. Ta ho mimochodem upřímně nesnáší.
Co má tohle všechno společného s Ottou Šimánkem, od jehož narození 25. dubna 1925 uplynulo sto let? Jeho poslední snímek Pan Tau z roku 1988 totiž začíná, probíhá i končí podobně jako Van Dammův akčňák z roku 2008. Posuďte sami: nezvládnutý výbuch poškodí dekoraci ve filmovém ateliéru, škodu by mohlo kompenzovat natočení levného filmu s Panem Tau. Jenže jeho představitel v Šimánkově podání se léty velmi změnil. Stejně jako Van Damme má problémy s alkoholem a handrkující se dcerou… Ale všechno zlé je k něčemu dobré, a v tomto smyslu identicky končí dvěma dekádami oddělené filmy. Kdo ví, zda režisér Mabrouk el Mechri do svého JCVD nepřenesl vzpomínku na Pana Tau, který byl v době jeho dospívání téměř celoevropsky proslulý?
Jak vypadal O. Šimánek ve své kultovní roli se můžeme přesvědčit na facebookovém odkazu níže
Posted by Karel Jakes on Saturday, April 26, 2025
Každopádně jsme toto připomenutí hercovy noblesní osobnosti museli začít touto rolí. Asi tak jako Sean Connery nám splývá s agentem 007, nebo Vladimír Brabec s majorem Zemanem, nejinak tomu bylo u Šimánka a jeho němého kouzelníka s buřinkou. Lidé na ulici ho tak dokonce nazývali. Více si k tomu řekneme za chvíli, trocha chronologie totiž nikoho nezabije. Narodil se na pultě lékárny v moravské Třešti do velmi skromných poměrů. Rodina jistý čas žila ve vísce Stajiště na Jihlavsku. Po přestěhování do pražského Karlína otec pracuje v tovární vrátnici a matka vypomáhá v domácnostech. Mladík se sice vyučí elektromechanikem, ale múzy ho přivábí do Dělnického divadla v Praze. Po celou válku do sebe jako houba nasává první herecké zkušenosti. Proletářský původ mu po Únoru 1948 jistěže není ku škodě. Rok po převratu Šimánek dostává roli soustružníka v půlhodinové agitce I andělé ztrácejí trpělivost. Čtyři léta si pak počká na part dělníka v konečně celovečerním Botostroji, nelítostné kritice Baťova obuvnického impéria.
S Karlem Zemanem dvě trefy do černého
Pak ale přichází Vynález zkázy, film na jaký se minimálně u nás nezapomíná. Jistě, Šimánkův herecký prostor nepřesáhne rozměr štěku nazvaného „cestující ve vlaku“. Ale pořád mluvíme o participaci na nejúspěšnějším českém filmu všech dob, který získal Velkou cenu na výstavě EXPO 58. A ve své době se tato verneovka prodala do 79 zemí světa. Její režisér Karel Zeman si na mladíka vzpomene v roce 1961, když adaptuje pro kina Barona Prášila. Šimánek mezitím točil tři čtyři filmy ročně (za zmínku stojí třeba Policejní hodina režiséra Otakara Vávry). Filmový Prášil opět stojí na obrazech rozpohybovaných rytin, tentokrát od francouzského výtvarníka Gustava Dorého. V poetickém snímku, kde Měsíc „patří nejen básníkům a fantastům, ale především milencům“ Šimánek stane po boku Miloše Kopeckého, Jany Brejchové nebo Karla Högera.
Na okraj zmiňme, že v roce 1958 se budoucí Pan Tau stává členem Městských divadel pražských, kde setrvá až od roku 1990. Ale zpět k filmu: vážnou příležitost mu skýtá role učitele v psychologickém dramatu Smrt si říká Englechen (1963) podle předlohy Ladislav Mňačka. Téhož roku „upíjí“ z opačného žánrového soudku jménem Tři chlapi v chalupě, už vyčpělé komedii z vesnického prostředí. Mnohem lepší zvuk dnes má jeho účast na parodických snímcích Kdo chce zabít Jessii? nebo Fantom Morrisvillu, oba z roku 1966.
Pan Tau plus Ivana Trumpová
V posledním roce šesté dekády však herce angažuje režisér Jindřich Polák, který si vytvořil kontakty do obou částí rozděleného Německa. V koprodukci s kapitalistickými sousedy na západ od Rozvadova a Rakouskem se začíná rodit první díl budoucí legendy. Jmenuje se Pan Tau a samá voda.
Miliardářka Estée Lauderová a Ivana Trumpová v bílých šatech na snímku z roku 1986
Pod scenáristickou taktovkou Poláka a Oty Hofmana do roku 1972 vzniká první série 13 středometrážních filmů (každý má něco přes 30 minut). V kinech se promítají po dvou dílech a jedním snímkem animovaným. Děj epizody Pan Tau na horách zpestří účast atraktivní lyžařky Ivany Zelníčkové (1949-2022), náhradnice československého olympijského týmu, později provdané za současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pro upřesnění dodejme, že prvním manželem Trumpové byl rakouský lyžař Alfred Winklemeier.
V televizi Šimánkův průlom běží jako seriál, ohromný úspěch si vyžádá vznik druhé série určené již výhradně pro televizi. Následovala třetí série, kterou tvůrci sestříhali do dvou celovečerních filmů Poplach v oblacích plus Od zítřka nečaruji z roku 1978. A jak už bylo na začátku zmíněno, rozlučkový Pan Tau šel do kin o deset let později. Herec byl silný kuřák a prodělal nejprve oboustranný infarkt a poté i mozkovou mrtvici. Nad rakovinou však Otto Šimánek zvítězit nedokázal a zemřel 8. května 1992 ve věku 67 let.
Seznam zdrojů:
https://www.youtube.com/watch?v=wyEjX37FpZA
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/396322/vynalez-zkazy
https://www.krajskelisty.cz/vysocina/okres-jihlava/6457-proc-musel-zemrit-predstavitel-pana-tau-deti-ho-milovaly-jen-vlastni-dcera-ho-nechtela-ani-videt-ctete-tajnosti-slavnych.htm
https://www.csfd.cz/tvurce/59261-ivana-trump/biografie/
