Článek
Oslnivá blondýnka, která se v 16 letech stane dánskou královnou krásy. Na Adolfa Hitlera udělá takový dojem, že ji pozve do své soukromé lóže během olympijských her v Berlíně roku 1936. A dívka nevede rozhovory jen s nacistickým führerem, ale i jeho nohsledy Josephem Goebbelsem a Hermannem Göringem. O kom je řeč? Představme si v Kodani narozenou novinářku Ingu Arvadovou (1913-1973), prototyp nordického půvabu a brilantní hráčku na klavír v jedné osobě. Díky tomu nemá od útlého věku nouzi o nápadníky. Jako sedmnáctiletá se vdává za egyptského diplomata, ale po dvou letech jdou od sebe. V roce 1935 si Arvadová bere známého maďarského režiséra Paula Fejose a společně odjedou do Ameriky.
Krasavice získá práci v listu Times Herald a sdílí byt s Kathleen Kennedyovou, sestrou Johna F. Kennedyho. Ta Ingu představí budoucímu americkému prezidentovi. O pět let starší dáma ho okouzlí svým šarmem, vtipem a hlavně postavou moderní bohyně. Šíleně se do sebe zamilují. Ovšem jeden z kolegů Arvadové si v tiskovém servisu všimne její fotografie s Hitlerem a rozjede se tajné vyšetřování včetně odposlechů. Podle memoranda FBI adresovaného kanceláři generálního prokurátora v lednu 1942 „z kombinace těchto faktů vyplývá jednoznačná možnost, že by mohla být zapojena do velmi rafinovaného typu špionážních aktivit proti Spojeným státům.“ Kennedy totiž působí v Úřadu pro námořní rozvědku a tak je pro jistotu převelen na základnu v Jižní Karolíně. Jenže to nezafunguje.
Milenci se dál stýkají a podle odposlechů Kennedy své lásce vyzrazuje důvěrné informace týkající se diplomatických vztahů mezi Spojenými státy a Anglií. Což je nepříjemné pro patriarchu rodu Josepha P. Kennedyho, bývalého velvyslance USA na britských ostrovech. O nepříjemné aféře se dozvídá přímo od Edgara J. Hoovera, ředitele kontrarozvědky FBI, a synovi nekompromisně domluví. Místo sňatku s „životní láskou“ následuje převelení bujného praporčíka Kennedyho do válečné zóny v jižním Pacifiku. A opuštěná Inga se dva roky po skončení druhé světové války vdá za herce Tima McCoye.
Východní přísliby
Na svou příležitost číhá už dva roky. Jmenuje se Ellen Rometschová, má 27 let a od roku 1961 pracuje jako servírka v pánském podniku Quorum Club. Toto nóbl „doupě“ se nachází ve washingtonském hotelu Carroll Arms nedaleko sídla Kongresu USA. Nepřekvapí tedy, že jeho téměř dvousetčlennou základnu tvoří hlavně senátoři, kongresmani, lobbisté a zaměstnanci zákonodárného sboru. Rometschová však není Američanka. Dokonce ani západní Němka, i když si ji vzal seržant letectva přidělený na velvyslanectví Spolkové republiky Německo ve Washingtonu. Kdo se tedy ukrývá za fasádou krásné Ellen?
Pod křestním jménem Bertha vyrůstala v Německé demokratické republice, odkud její rodiče emigrovali v roce 1955 do západní části rozdělené Třetí říše. V USA má tedy solidní krytí: nikdo netuší, že se jedná o členku komunistického dorostu Svobodná německá mládež (obdoba našeho SSM), která pracovala jako stenografka na okresním výboru vládní Strany socialistické jednoty. A totožnost prvního manžela údajné Ellen není jediným otazníkem.
Dobová pohlednice s hotelem Carroll Arms, kde pracovala Ellen Rometschová
Majitel klubu, třicátník Bobby Baker, o ničem z toho neví. Ani nemůže, měl a má jiné starosti. Jako politický poradce se velmi sblížil s texaským senátorem Lyndonem B. Johnsonem a když se stane vůdcem většiny v Senátu, učiní Bakera jejím tajemníkem. Ukáže se jako obzvláště zběhlý v matematice kongresové komory - obvykle přesně ví, kolik hlasů může zákon v kteroukoli chvíli získat. Tím se posouváme do roku 1963, kdy už je John F. Kennedy prezidentem a jeho důvěrník i lobbista Bill Thompson, častý návštěvník Bakerova klubu, nemůže Rometschovou přehlédnout. „Kde jsi sakra vzal tuhle krásnou dívku?“ žasne nad Němkou a vyžádá si u majitele její odvoz na večeři v Bílém domě. Zkušená party girl neodmítá. Není to její poslední návštěva a jako společnice rozptyluje i prezidentova bratra Roberta.
Jenže Baker z Quorum Clubu se mezitím zaplete do úplatkářského skandálu, který vyšetřuje jeden z výborů Senátu. Výše zmíněný Hoover, pod nímž se třese křeslo šéfa FBI, díky svým kompro archivům vyvine tlak na senátní vyšetřovatele, aby Bakerovu stopu nesledovali až do Bílého domu. A podezření vůči Rometschové, potenciální špiónce Východního bloku, bude neutralizováno vyšetřováním s předem daným výsledkem, o němž budou vědět jen Robert Kennedy a Hoover. Jeho loajalita bude odměněna setrváním ve funkci. „FBI prokázala, že krásná brunetka se účastnila večírků s vůdčími osobnostmi Kongresu a některými prominentními novými aktéry z výkonné složky vlády… Možnost, že její činnost, která by mohla být spojena se špionáží, vzbuzovala určité obavy kvůli vysokému postavení jejích mužských společníků,“ stojí v protokolu. Manžel komunistické Maty Hari je obratem zdvořile požádán, aby s ní neprodleně opustil území USA. Stane se tak 21. srpna 1963, o několik měsíců později je prezident Kennedy zavražděn v Dallasu.
Ale to je už jiná historie.
Seznam zdrojů:
https://warfarehistorynetwork.com/article/wwii-secrets-the-mysterious-inga-arvad/
https://spartacus-educational.com/JFKrometsch.htm
https://en.wikipedia.org/wiki/Ellen_Rometsch
Karel Kyncl: 63 dní do Dallasu (MNO 1963)
https://www.historyextra.com/period/20th-century/jfk-president-kennedy-affairs-risk-who/
