Článek
„Než se to odlilo, tak už peníze nebyly. Ukradli – tedy převedli je jinam, prý na vesničky SOS,“ vzpomínal sochař Olbram Zoubek (1926-2017) pro Lidové noviny na okolnosti vzniku posmrtné masky Jana Palacha. A také pomníku k poctě tohoto studenta Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK), který se 16. ledna 1969 upálil na protest proti okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy. Na ten veřejnost vybrala 1 600 000 korun, ale jak už plyne z citace výše, bdělé složky komunistického režimu neváhaly a nežádoucí záměr zhatily. O tom však Zoubek neměl ani tušení. Když se vzhledem k nastupující tzv. normalizaci nepodařilo realizovat mezinárodní soutěž na pomník, vytvořil alespoň velký bronzový reliéf na Palachův hrob. Na své jméno ho dal odlít v Závodu umělecké kovovýroby (ZUKOV), ale po rozpuštění sbírky na jiné účely musel účet ve výši 65 000 korun zaplatit ze svého. Dodejme, že tehdy ani zdaleka nepatřil k nejžádanějším českým sochařům druhé poloviny 20. století (před sedmi lety se jeho dvoumetrový bronz Ifigenie vydražil za 3,2 milionu korun).
Na konci ledna 1969 dala Palachova rodina souhlas s vytvořením mučedníkovy busty, počítalo se s jejím umístěním v prostorách FF UK. Hlavním autorem měl být výtvarník Antonín Chromek. K tomu chtěl použít posmrtnou masku, kterou 23. ledna 1969 sejmul společně s kolegou Josefem Vaculíkem. Politické poměry však realizaci pomníku neumožnily. Již 19. ledna téhož roku však sejmul posmrtnou masku zesnulému studentovi také Zoubek. „Ležel stranou toho všeho, v rohu v chodbě přikryt vlajkou a obklopen květinami. Dost důstojně. Měl klidný výraz, skoro do úsměvu, i když celá jeho tvář byla jeden puchýř, to nebyla jeho podoba,“ popisoval sochař návštěvu prostor soudního lékařství v pražské Legerově ulici. Jeden z odlitků poté odnesl k budově pražského Národního muzea, kde byl vystaven poblíž místa Palachova činu. Masku následně přenesl katolický kněz Tomáš Halík (77) na zádušní mši do kostela sv. Tomáše na Malé Straně. Krátce byla umístěna na průčelí schodiště v hlavní budově FF UK.
Sochař Zoubek na snímku z roku 2012
Zpět k náhrobku: bronzová deska byla instalována 1. října 1970, ale vydržela tam jen osmnáct dní, poté ji bezpečnostní složky sejmuly a odvezly do továrny ZUKOV. „Šéf slévárny řekl soudružkám, aby šly péct pečivo a vynechaly jednu směnu. Vzal si dva straníky, povolal je na noční směnu, celý blok obstoupily policejní hlídky. V noci tam přistěhovali náhrobek, který ty dva pověřený rozřezali na kusy a roztavili v pecích. Takže ráno, když přišla ranní směna do práce, byly pece žhavé a na skládce materiálu bylo navíc čtyři sta kilo bronzu,“ popisoval akci Zoubek. Palachově matce byla poté na účet vrácena složená částka a jak sochař dodal: „Kruh se uzavřel.“
V roce 1990 ze sádrového odlitku vytvořil Olbram Zoubek kovovou kopii, která se stala základem pro Palachův pomník. Umístěn je na budově Filozofické fakulty na náměstí Jana Palacha. Každoročně se zde 16. ledna konají pietní setkání, která organizuje Studentská rada.
Seznam zdrojů:
https://www.janpalach.cz/cs/default/mista-pameti/ffuk
https://www.lidovky.cz/orientace/olbram-zoubek-do-pochmurne-atmosfery-ohybani-se-a-zapominani-prisel-palachuv-cin-jako-zablesk.A170202_160401_pribehy-20-stoleti_sij
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Palach
