Článek
„Borisi, tento týden to byl rok, co jsem tě naposledy viděla. Osmého jsem ti dala na nádraží polibek na rozloučenou a od té doby jsme se neviděli. Ale nikdy, ani na minutu, jsem na tebe a na všechno, co jsi mi v životě dal, nezapomněla,“ píše Martha Doddová (1908-1990) jedné říjnové noci roku 1936 svému ruskému milenci. Kdo je ona a kdo ten oplakávaný Romeo? Máme co do činění s novinářkou a dcerou historika Williama E. Dodda, tehdy amerického velvyslance v nacistickém Německu. Její milý, kterého v dopise prosí o odpuštění za blíže neupřesněnou „hloupou hádku“, se jmenuje Boris Vinogradov. A jedná se o agenta sovětské rozvědky NKVD, který dostal za úkol tuto dámu naverbovat do špionské služby.
Daří se. O její motivaci vyčerpávajícím způsobem vypovídá ilustrační snímek vlevo dole. Americký tisk Doddovou později označí za „Matu Hari rudých“ nebo „královnu špionů“, ale také za nymfomanku. Dívka má bohatou milostnou minulost, k níž se vzápětí dostaneme. Pro teď si zapamatujme, že za pouhý příslib budoucího sňatku s Vinogradovem je vášnivá Martha ochotna se upsat komunistickému ďáblu… O jejím cenném úvazku je informován sám Josif V. Stalin.

Doddová po svém odhalení na stránkách již zaniklého časopisu „Top Secret“, druhý snímek zřejmě z Prahy 80. let ji zachycuje po boku manžela Alfreda (první zleva)
V berlínské realitě roku 1933 však uvolňuje stavidla své prostopášnosti na zcela opačné straně barikády. Do USA píše o „zářící a inspirující víře v Hitlera, dobru, které bylo učiněno pro nezaměstnané“. Jako čerstvě rozvedená novinářka spí hned s dvěma nacistickými Ernesty. Hanfstaengelem, který má na starosti zahraniční tisk, a také leteckým esem Udetem. Z dlouhého seznamu dalších ještě zmiňme třeba Hitlerova pobočníka Fritze Wiedemanna.
Po tzv. „Noci dlouhých nožů“, během níž führer krvavě zúčtuje s nepohodlným vedením jednotek SA, však Doddová mění názor. Nesouhlasí též se špatným zacházením s Židy. Podstatné pro její budoucnost je však něco jiného. V roce 1938 dává Vinogradovovi nůž na krk - buď si ji vezme, nebo se ona provdá za Alfreda Sterna. Jednalo se o židovského dědice maloobchodní sítě Sears & Roebuck a sponzora Komunistické strany USA. Doddová netuší, že její životní láska už není mezi živými. V rámci stalinských čistek byl tajně popraven jako „zrádce vlasti“. Bere si tedy milionáře.
Z Moskvy do Prahy
Po aféře s atomovou špionáží manželů Ethely a Julia Rosenbergových (byli za to popraveni v roce 1953) Sternovi prchají přes Mexiko do Moskvy. A v roce 1956 se poprvé objeví v Praze. Následný život v SSSR je však zklame a proto znovu zakotví u nás. Podle některých zdrojů měli v letech 1963 až 1970 pobývat i na Kubě. V české metropoli obývají luxusní vilu s ochrankou a svůj mercedes si nechávají servisovat v Západním Berlíně. Po invazním roce 1968 Sternová znovu obrací svůj světonázor - s manželem začínají podporovat české disidenty. Během několika let jim věnují zhruba milion korun. „Bylo to pro nás velice důležité,“ hodnotil to později Jiří Hájek, dříve ministr zahraničí ČSSR, pak mluvčí Charty 77. „A pro ně nesnadné. Vždyť za svou opozici v zahraničí získali tady azyl a předpokládalo se, že k vládě, která jim ho udělila, se budou chovat poslušně.“
Pokus vyjednat návrat do USA se špionům nezdaří. Alfred Stern umírá na rakovinu 24. července 1986 v Praze. Manželka ho přežije jen o čtyři roky. Ve své košířské vile, už bez ochranky, je neznámými lupiči surově zbita a okradena. Na následky tohoto šoku Martha Sternová zemře v nemocnici. Co dodat? Její spis u americké FBI prý obsahuje 10 400 stran.
https://spartacus-educational.com/Martha_Dodd.htm
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/vyslouzili-sovetsti-vyzvedaci-v-csr.A020513_160534_vedatech_jan
https://en.wikipedia.org/wiki/Martha_Dodd