Článek
Po nacistické okupaci Československa v roce 1939 visí bytí či nebytí jeho obyvatelstva na vlásku. Kdo jsme z hlediska německých rasových teorií? Snad tzv. podlidé (v originále untermenschen), předurčení k vyhlazení nordickou „panskou rasou“ (herrenrasse), nebo zmizelá větev dávných Árijců? Ty měla charakterizovat protáhlá lebka, blond vlasy a modré oči. Rakouský antropolog Karl Penka, mimochodem rodák z moravské Mohelnice, tvrdil, že rasovou podstatu Čechů vystihuje už samotný výraz „Čech“. Prý etymologicky odpovídá výrazům „tmavý“ nebo „černý“. Jeho kolega Theodor Poesche zase považoval Slovany za jeden z árijských kmenů, který ztratil svůj původní ráz míšením s Mongoly a Finy.
„Poznej sám sebe,“ hlásal podle řecké mytologie nápis na věštírně v Delfách. O svém původu nemají jasno ani samotní Němci. Už v 19. století si německý lékař a politik Rudolf Virchow všímá, že obyvatelé jižní a západní části jeho vlasti neodpovídají výše uvedenému ideálu. Každopádně zpátky do protektorátu: Čechy a Slováky zjevně nečeká nic dobrého, pokud zvítězí nacisté. Buď smrt, nebo převýchova mládeže v duchu potřeb údajně tisícileté Třetí říše. Během druhé světové války však bývalé Československo i s jeho obyvatelstvem skýtá nacistům vítanou průmyslovou základnu pro jejich vojenskou mašinerii. Zatím.
Sedí na dvou židlích?
Toho si všímá i obuvnický magnát Jan Antonín Baťa (1898-1965), který 0d roku 1932 vlastní zlínský „botostroj“. Stalo se tak po smrti jeho nevlastního bratra Tomáše Bati ve věku 56 let při letecké nehodě. V té době už společnost Baťa a.s. Zlín působí ve více než padesáti zemích světa čtyř kontinentů. Tomáš J. Baťa (1914-2008), syn tragicky zemřelého továrníka, se obtížně smiřuje se skutečností, že podle závěti veškerá moc nad koncernem připadla strýci. Tak trochu si jdou z cesty tím, že Tomáš v kanadském Ontariu zakládá tovární město Batawa, zatímco jeho příbuzný se orientuje spíše na jih.
Jan Antonín Baťa na snímku z roku 1933
Má k tomu i jiné důvody. Kvůli ceně tak dlouho oddaloval prodej vojenských bot Britům, až mu je v norském Bergenu zabavili dorazivší Němci. Jan Antonín váhá i ve věci vyslovení podpory exilové vládě Edvarda Beneše, byť jistou roli v tom hraje též vzájemná animozita. V USA ho zase neradi proto, že v prezidentských volbách z roku 1940 očerňoval později zvoleného Franklina D. Roosevelta. Takže Jan Antonín za říšské marky kupuje od německé společnosti Sloman Brothers rozsáhlé pozemky v Brazílii. Panuje obava, že mohou být vyvlastněny, pokud Brazilci vstoupí do války na straně Spojenců. Synovec Tomáš Jan, a podle něj i exilová vláda v Londýně, to však vyhodnotí jako „chatrně maskovanou provizi od nacistů“.
Nobelova cena za mír se nekoná
Zhruba v té samé době přichází Jan Antonín se šokující iniciativou. Pokud Němci zvítězí, mohlo by být obyvatelstvo Československa přestěhováno do Patagonie (území převážně na samém jihu Argentiny). Označuje to za „základ trvalého míru“, jakýsi průsečík britských i německých zájmů. „Jan zcela logicky soudil, že Němci takový plán podpoří, protože je nejen zbaví dávných nepřátel, ale navíc i uvolní panské rase Lebensraum,“ dosvědčil to ve svých pamětech Tomáš J. Baťa. A Britové uvítají příležitost, jak rozšířit své sféry vlivu, Američany zase měla nadchnout představa, že „na západní polokouli se usídlí pracovitý a kulturní národ“.
Jeho synovec to tehdy považoval za absurditu, respektive šílenou pomluvu. „Bohužel jsem se mýlil,“ napsal Tomáš Jan. Jeho strýc prý dokonce požádal francouzského architekta Le Corbusiera (1887-1965), aby ho navrhl na Nobelovu cenu míru. „Samozřejmě, že jsem to odmítl,“ napsal ve svých pamětech slavný urbanista. Jan Antonín Baťa později vzdal 15 let trvající soudní spory se svým synovcem a za finanční odstupné na něj převedl majetek koncernu na celém světě. Kromě jím založených a řízených podniků v Brazílii, kde také zemřel ve věku 67 let.
Seznam zdrojů:
https://www.bata.com/cz/historie-spolecnosti.html
https://is.muni.cz/el/law/jaro2019/MP201Z/um/seminarni_skupiny_-_razim/materialy/protektorat_a_exilove_zrizeni/Novotny_Obraz_Cechu_v_nemecke_rasove_nauce_a_nacisticke_rasove_ideologii.pdf
https://batastory.net/cs/milniky/jan-antonin-bata
Tomáš J. Baťa + Soňa Sinclairová: Baťa - švec pro celý svět (Melantrich 1991)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Anton%C3%ADn_Ba%C5%A5a
