Článek
Co je to: jsou černé, žluté nebo modré a nelezou po zdi? Laskavý čtenář se v případě této hádanky jistě rád poddá, aby zjistil, že řeč je o kontejnerech. Na více či méně tříděný odpad, výjimečně se v nich vyskytne i pohozené nemluvně. Autorka právě čteného článku však v tom ultramarínovém před pár dny objevila něco jiného - igelitový pytel plný starých knih a časopisů. V mase rozlomených vazeb a zažloutlých listů, šířících zatuchlý odér, však zahlédla i knížečku povědomé provenience. Hle, něco z edice Malé skvosty, navíc v luxusní celokožené vazbě. Hřbet se zlatou ražbou svědčí, že se jedná o 19. vydání Slezských písní od těšínského barda Petra Bezruče. Bibliofilsky sice nic cenného, ale ne každý den je posvícení. Třeba v podobě Příběhu opravdového člověka (1954), prvního svazku edice Knihy odvahy a dobrodružství. S dnešní sběratelskou cenovkou pět až sedm tisíc korun…
Zběžné ohledání v klidu domova však přináší studenou sprchu - druhou stranu úvodní předsádky někdo popsal. Dlouhou litanií odshora až dolů, navíc nepěkně roztřeseným písmem. V knihách není nic horšího než cizí věnování k Vánocům či budovatelská přání s razítky odborových organizací dávno neexistujících podniků. Zde dojem kazí obtížně čitelný text filozofického obsahu, vpravo dole (nepřekvapivě) připsaný Bezručovi, datováno rokem 1957. Co s tím? Vytrhnout a nalepit novou předsádku ze zásoby dobového papíru? Tomu by však měla předcházet druhá, zevrubnější analýza. A z té vzápětí vyplyne, že perem zapsané jméno Petr Bezruč vykazuje jasné znaky básníkova autogramu! Kontejner tedy vydal jeden z posledních písemných záznamů autora, neboť ho sepsal 6. listopadu 1957 a sám zemřel 17. února roku následujícího ve věku 90 let.
Nacionalista až do morku kostí
Bezruč se narodil se 15. září 1867 v Opavě pod občanským jménem Vladimír Vašek. Rodina jeho otce Antonína Vaška (1829-1880), středoškolského profesora a slezského buditele, a matky Marie čítala celkem šest dětí. Po absolvování gymnázia budoucí autor Slezských písní koketoval s odchodem do kláštera, což zřejmě korespondovalo s jeho obecně pochmurným světonázorem (níže to stvrdí i text nazvaný Z východní moudrosti objevený v námi nalezené knize). Studia klasické filologie na Univerzitě Karlově však nedokončil a poté pracoval hlavně jako poštovní úředník .
Vlevo vazba zachráněných „Slezských zpěvů“, vpravo Bezručův zápis bez konkrétního věnování
Publikoval pod pseudonymem Ratibor Suk, Pavel Hrzánský, Smil z Rolničky a mnoha dalších. Definitivní prý vznikl fúzí jmen dvou jemu blízkých osob. Básníka Ondřeje Boleslava Petra (1852-1893), kterému dříve bylo připisováno autorství přinejmenším části Slezských písní, a Dorotky Bezručové, první lásky protagonisty tohoto článku. „A nikdy jsem pseudonym nevolil podle ženské sukně, jak příznivci určité ženštiny napovídají,“ odmítl to Bezruč v dopisu spisovateli A. C. Norovi. Svůj opus magnum poprvé uveřejnil časopisecky v roce 1903 pod názvem Slezské číslo (21 básní, jejich počet s dalšími vydáními vzrostl až na devět desítek). Neobešlo se to bez kontroverzí, autor byl mimo jiné obviňován z protipolských postojů či antisemitismu.
„Z Polské přijde žid k nám pod Beskydem, / za pět roků ves má – napřed víme -, / kdysi žebrák, nyní oře lidem, / u všech děvuch má ius noctis primae,“ stojí třeba v básni Papírový Mojšl. Ale ozvěny těchto výpadů lze slyšet ještě dnes. „Když jsem v roce 1983 zhudebnil dosti protipolské Bezručovy Domaslovice, musel jsem to v Těšíně hodně vysvětlovat,“ prohlásil před lety hudebník Jaromír Nohavica. Závěr tohoto stručného průřezu životem básníka Petra Bezruče věnujme jeho málem ztracenému poselství:
„Byť celý svět se v úděl dostal tobě, jdi bez radosti dál - to pouhé nic. Byť celý minul v zášti, v zlobě, jdi bez radosti dál - to pouhé nic. I žal i radost stejně zajdou v hrobě, miň klidně tento svět - on pouhé nic.“
Seznam zdrojů:
https://www.reflex.cz/clanek/causy/73703/petr-bezruc.html
https://nasregion.cz/10-veci-ktere-nejspis-nevite-o-petru-bezrucovi-sve-tajemstvi-si-pred-61-lety-vzal-s-sebou-do-hrobu-87793/
https://khe.ucl.cas.cz/bezruc/?modul=casova-osa
https://theses.cz/id/ok2knw/Mackova_Pseudonymy_ceskych_autoru_v_obdobi_1890-1945.pdf
https://www.ostravan.cz/42418/petr-bezruc-antisemita-a-pevec-komunismu-i-takova-byla-tvar-slezskeho-barda/
