Článek
Jmenuje se Tändzin Gjamccho a nedávno oslavil 90. narozeniny. Duchovnímu vůdci Tibetu k tomuto jubileu osobně v Indii gratuloval i prezident Petr Pavel. K pochopitelné nelibosti komunistické Číny, která dalajlámovu zemi okupuje již od roku 1950. Paradoxně však tato invaze vládci Tibetu možná zachránila život. Má být sice 14. inkarnací bytosti jménem Avalókitéšvara, tzv. bódhisattvy soucitu. A ten měl učinit slib, že se nevrátí do nirvány, dokud nebudou všechny živé bytosti osvobozeny od utrpení. Tolik o vznešeném původu tibetského lámaismu, jehož kořeny tkví v buddhismu. Ale Tibet byl a je pozemská říše jako každá jiná. Snadným výpočtem zjistíme, že v době čínského vpádu bylo současnému dalajlámovi 15 let, podle tradice mu tedy k převzetí vladařství chyběly tři roky. Dost na to, aby zůstal naživu.
Vychovatelé a regenti dalajlámů i tamní kněží se totiž neradi vzdávali moci nad Tibetem. Tři předchůdci Tändzina Gjamccha nedosáhli nijak vysokého věku, čtvrtý byl otráven v 59 letech. Odkud to víme? Dejme slovo zeměpisnému čtrnáctideníku Širým světem, který u nás začal vycházet v roce 1924. Před více než 80 lety tam v článku Tajemný Tibet s krutou věcností čtenáře uvedli do reality. Devátý dalajláma byl údajně zardoušen už jako dítě, jedenáctého našli uškvařeného v obrovském kotli, jeho následovníka zlikvidovali jedem. „Avšak 13. dalajláma se poučil z osudu svých předchůdců a zařídil se podle toho. Dovedl včas vhodné obrátiti, dal v pravý čas zmizeti několika velkým lámům. A tak předešel všechny úklady o svůj život,“ píše se v článku.
Sídlo dalajlámů Potala na snímku z roku 2008
Ale jak už víme z druhé věty předchozího odstavce, před šedesátkou byl rovněž odstraněn. Dnes se málo ví, že vládci tibetské říše v osmém století našeho letopočtu dosáhli nebývalé moci („Čína, třebas jen na krátkou dobu, byla jim poplatná,“ upozorňuje autor textu v časopisu Širým světem). Hranice Tibetu sahaly až do Mongolska a Bengálska, což platilo ještě v polovině 9. století.
Pekingská moucha se mění v pavouka
Čína si začala nárokovat tibetské území už od 13. století a od té doby byla feudální země na tehdejší Říši středu závislá. V roce 1753 se Tibet dokonce stal její úplnou součástí, z područí se vymanil až v roce 1913. Tehdy duchovní vůdce Thubtän Gjamccho, výše zmíněný třináctý dalajláma, vyhlásil s pomocí Velké Británie územní nezávislost. Nicméně po konci dlouhotrvající občanské války v Číně se vítězná Mao Ce-tungova komunistická frakce rozhodla získat Tibet zpět. A začala vyvíjet tlak na tamní vládu. Tibetská duchovní i civilní správa v roce 1949 odmítla čínský návrh na pokojné připojení. Čína svůj útok odůvodnila „záchranou tři milionů Tibeťanů před imperialistickým útlakem a zabezpečením ochrany západní čínské hranice“.
Následující desetiletí se nesly ve znamení čínské snahy přeměnit buddhistický feudální řád v zemi na socialistickou sekulární společnost. Z více než šesti tisíců klášterů v Tibetu zůstalo pouze osm nezničených. V března roku 1959 tibetský vůdce s nevelkou skupinou spolupracovníků tajně opustil palác Potala a vydal se do Indie, která mu nabídla azyl. A tam ho zastihl i prezident Pavel se svou gratulací. „Setkání prezidenta republiky s dalajlámou mělo ryze soukromý charakter. Na prezidentské úrovni mezi ČR a Čínou v současnosti neprobíhá žádná přímá komunikace, nejde tedy o krok, který by měnil dosavadní nastavení,“ uvedla k tomu prezidentská kancelář. Čínské ministerstvo zahraničí nakvašeně oznámilo, že „přerušuje veškeré kontakty s českým prezidentem Petrem Pavlem, který návštěvou dalajlámy 27. července poškodil svrchovanost a územní celistvost Číny.“
Seznam zdrojů:
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/zahranicni-cina-prerusila-veskere-kontakty-s-pavlem-kvuli-jeho-schuzce-s-dalajlamou-283689
https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/pred-70-lety-cina-obsadila-tibet-spatne-vyzbrojenou-armadu-rozprasila-v-jedine-bitve-43524
Širým světem č. 15/1943
https://www.buddhaweb.cz/skoly-tibetskeho-buddhismu/
https://en.wikipedia.org/wiki/Tibetan_Empire
