Článek
Rozchody bolí, nejen když se píše rok 1939 a jste nuceni dál vale říšskému ministru propagandy. A to na příkaz samotného Adolfa Hitlera. „Moje paní šla k vůdci. Ona je ďábel - zradila nás,“ vzlyká Joseph Goebbels, když to telefonem oznamuje své milence Lídě Baarové (1914-2000). Chtěl opustit dokonale árijskou manželku Magdu i své děti a s českou milenkou uniknout na velvyslanectví v Japonsku. Ale teď je konec. „Dal jsem vůdci čestné slovo,“ jsou jeho poslední slova. Když Baarová zjistí definitivní stav věci, včetně toho, že má zákaz pracovat v Německu, uchýlí se zpět do Čech.
Mimo jiné do vily na Hanspaulce, kterou pořídila svým rodičům za peníze vydělané v říši. A začne obnovovat dřívější známosti. V pražském podniku celebrit Lucernabar ji barrandovský král Miloš Havel (1899-1968), jehož synovec Václav se později stane naším prezidentem, seznámí s jistým dr. Holmem. Oficiálně se živí jako starožitník, ve skutečnosti je to dvojitý agent německého abwehru a české exilové rozvědky v Londýně. Do dějin špionáže vstoupí tento muž, pravým jménem Paul Thümmel, pod kódovým označením A-54.
Vila v pražských Dejvicích, kterou si Baarová užila jen dva roky
Svěří se mu, že ji obtěžujícím způsobem nadbíhá Horst Böhme, vysoký funkcionář protektorátního gestapa. „Tak proč s ním nejdete na večeři?“ opáčí překvapivě Holm-Thümmel. Zaskočená herečka sice poznamená, že ji prominentní gestapák nezajímá, ale… „Mě zajímá. Nás by zajímal,“ upozorní ji agent s důrazem na plurál.
Následuje asi pět schůzek s Böhmem, během nichž herečka vyzví množství informací, z nichž nejdůležitější je ta o Němci chystaném napadení Švýcarska. Starožitník dá prostřednictvím radiostanice ukryté v Havlově automobilu vědět do Londýna, a ten poté varuje Švýcary. Tamní vláda mobilizuje armádu, což nacisty odradí. „Snad mám tedy i já jakousi nepatrnou zásluhu na tom, že k evropským územím pod ochranou říše nepřibyl ještě jeden obsazený stát,“ napsala Baarová ve svých pamětech.
Matka umírá a sestra skočí z okna
Na jaře roku 1941 ji Miloš Havel pozve k sobě do kanceláře. Baarové sdělí, že může zapomenout na hlavní roli ve velkorozpočtové komedii Noční motýl. Dozvěděl se to od německého ředitele Ateliérů Barrandov, ten zase přes říšského protektora K. H. Franka, jenž tyto instrukce dostal přímo z Berlína. Stihne ještě natočit poslední český film Turbina, z úzkých ji dostane nabídka působit v Itálii. Okouzlí tam velikána neorealismu Vittoria De Siku (1901-1974), režiséra titulů jako Zloději kol nebo Horalka. Jeho návrhu vztahově se začlenit do trojúhelníku italské manželky a španělské milenky však nebylo vyhověno.
V italském historickém snímku „Pekařka“ z roku 1944
Po návratu do Prahy šije po boku Hany Vítové a Nataši Gollové nákupní tašky (jenže „tou dobou nebylo už do do nich co nakoupit“). V dubnu 1945 nečeká na blížící se Rusy a s jednou německou rodinou odjíždí na západ vstříc Američanům. Jistý čas stráví u Hanse Alberse, největší herecké hvězdy Německa, je však zatčena a vyslýchána důstojníky americké vojenské rozvědky. Jeden z nich, Bill R. Malsh, se do ní zamiluje. „Dnes vím, že mi nebyl nesympatický, ale to je asi tak všechno, co o svém vztahu k majoru CIC mohu říct,“ vzpomínala diskrétně Baarová. Fešácký oficír byl totiž ženatý…
Ani on však nemůže zabránit jejímu vydání do Československa. Po třech týdnech v mnichovském blázinci dorazí přes Plzeň do pankrácké věznice. „Mě přece nemůžou pověsit. Nic jsem neudělala, a ta historie s ministrem, na to není paragraf,“ utěšuje tam svou matku. „Paragraf! Copak oni potřebujou paragrafy,“ odvětí ji paní Babková. Ta se při jiné návštěvě najednou skácí a umírá na infarkt. Zorka Janů, sestra Baarové a rovněž herečka, poté ve věku 24 let spáchá sebevraždu skokem z okna. Jedna dobrá zpráva: v lednu 1948 trestní řízení skončí, protože „nebylo prokázáno, že se obviněná Lída Baarová dopustila udavačství ani že podporovala nacismus spoluprací s gestapem nebo SD. Její styky s Goebbelsem a Hitlerem nespadají do doby zvýšeného ohrožení republiky.“ S manželem Janem Kopeckým, potomkem známého loutkářského rodu, tajně uprchla do Rakouska, kde ve věku 86 let také zemřela.
Seznam zdrojů:
Lída Baarová: Útěky (Československý spisovatel 2009)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Paul_Th%C3%BCmmel
https://www.prozeny.cz/clanek/zivot-lidy-baarove-67704
https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%ADda_Baarov%C3%A1
