Článek
Jeho první a také poslední filmová role. Legendární František Šťastný (1927-2000), později se pyšnící titulem český motocyklový závodník století, ji dostává v roce 1966 za stěží uvěřitelných okolností. V akčním thrilleru Hra bez pravidel má hrát sám sebe! A ne jako pouhé atraktivní „křoví“: v závěru filmu se zúčastní automobilové honičky, kde ho střelí do břicha jeden z pachatelů přepadení pražského klenotnictví. Krkolomný scénář už neříká, zda vážné zranění přežil. Jeho parťák z prostředí motocyklových závodů, bývalý kriminalista v podání Svatopluka Matyáše, totiž opouští nemocnici bez toho, aby se přesvědčil, zda Šťastný přežil. Z logiky prolínání fikce a skutečnosti však pro nás nutně vyplývá, že závodník se musel uzdravit, protože by pak nemohl 34 let poté odejít na věčnost přirozenou smrtí…
Dodejme, že na svou dobu Hra bez pravidel doslova přetékala akcí a takříkajíc „šla přes mrtvoly“. Při zmíněném loupežném přepadení jsou postřeleni dva klenotníci, vzápětí při autohavárii umírá jeden z pachatelů. Ne dost tomu: druhého ve rvačce náhodou usmrtí Matyášem hraný policista, později plánovač celé akce otráví plynem ze sporáku svou milenku a nedlouho na to sám v bezvědomí umírá v garáži plné výfukových zplodin. Za až parodických okolností skončí pod koly vlaku i s kufrem plným zlata prchající číšník s tváří Vladimíra Menšíka. A nezapomínejme na postřeleného Šťastného. Kdo tohle všechno dokázal vymyslet a dosti poutavě natočit?
Vizionář vesmírných dálav
Vždy elegantně oblečený milovník amerických cigaret a sportovních aut. To není učebnicová představa o zasloužilém umělci a členu předsednictva ústředního výboru Svazu československých dramatických umělců, že? Ovšem režisér Jindřich Polák právě takový byl – vždy rozkročený mezi protiklady. Narodil se 5. května 1925 v Praze do nesourodé rodiny bankovního úředníka a malující klavíristky. Tento svazek dlouho nevydrží a čtyřletého Jindru soud přiřkne do otcovy péče (zoufalá matka se pokusí o synův únos). Citovým rozkolem poznamenaný hoch se odreagovává v setmělých sálech prvorepublikových kin.
Na facebookovém odkazu níže lze nahlédnout do expozice věnované F. Šťastnému.
Doporučujeme návštěvu hořického muzea věnovaného silničním motocyklovým závodům - Museum CRR Frantisek Stastny Automoto klub v AČR Hořice
Posted by Czech TT / 300 zatáček Hořice Road Racing Fans on Saturday, August 20, 2022
Za války se vyhne nucenému nasazení jako promítač a dokonce získává výuční list v pražském kině Máj. Rodiče nepotěší, když dává vale studiu práv a naplno se upisuje celuloidovému světu. Průzkum vyhlédnutého terénu Polák zahajuje coby redaktor časopisu Týden ve filmu. Teoretické znalosti si rozšiřuje na seminářích Filmového ústavu, pak následuje přesun na barrandovský kopec. První lano mu v roce 1946 hází matador Otakar Vávra, který z nadšeného eléva udělá svého asistenta při natáčení Předtuchy. Režisér i Polák si zjevně padnou do oka, protože během roku 1948 spolu natočí ještě Krakatit a Němou barikádu.
Mimo jiné díky spolupráci s duem Ján Kadár a Elmar Klos (asistuje jim při vzniku politické agitky Únos z roku 1952) povyšuje na pomocného režiséra. Dokončí jimi rozpracovanou komedii Hudba z Marsu. Polák se po zmíněné zkušenosti s tématem leteckého terorismu začíná profilovat jako mistr akčního thrilleru. Vždyť také v dalším snímku Expres z Norimberka se to jenom hemží agenty rozvědek z obou stran Železné opony. Socialistický western? Pro našeho protagonistu žádný problém. Už název Smrt v sedle zní jako sugestivní pozvánka do kina. A Rudolf Jelínek zde poprvé na koni stíhá imperialistické škůdce, což se mu bude hodit v roce 1978, kdy si totéž zopakuje v seriálu Třicet případů majora Zemana (epizoda Rukojmí v Bella Vista). V roce 1963 však ctižádostivý Polák rázně překročí svůj tvůrčí stín - expanduje do vesmíru!
Pan Tau z buřinky sype valuty
Ano, zajisté mluvíme o nestárnoucí legendě, prvním československém sci-fi filmu Ikarie XB 1. Stejnojmenná kosmická loď v dnes už bližší budoucnosti roku 2163 míří i se členy výpravy k trojhvězdě Alfa Centauri. Stejný počet tvůrců se podílel i na scénáři (vedle Poláka ještě Pavel Juráček a polský spisovatel Stanislaw Lem). Vznikl civilně pojatý, ale na tehdejší poměry výpravný pokus o nejen vědeckou, ale i filozofickou fantastiku. Z této půdy později vyrašil také snímek 2001: Vesmírná odysea z roku 1968. „Příběh je spíš taková anekdota, ale výborně natočená,“ vyjádřil Polák svůj názor na dílo režiséra Stanleyho Kubricka.
Z roku 1968 pochází rovněž Polákův opus magnum, válečné drama Nebeští jezdci. Ovšem po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa skončí tato pocta našim pilotům ve službách britské RAF na dně cenzurního trezoru. Pragmatický režisér se nemusí bát o živobytí. Už řadu let totiž v NDR režíruje lední revue s postavou klauna Ferdinanda, na půdě západního Německa zase uspěje se seriálem Pan Tau o mlčenlivém kouzelníkovi s buřinkou. V rámci této televizní koprodukce z let 1971-1978 vznikají hned čtyři řady s různým počtem dílů o zhruba půlhodinové délce. Na velké plátno dorazí hrdina ztvárněný Ottem Šimánkem pod názvem Poplach v oblacích v roce 1979. A na konci 80. let se ještě jednou filmovým divákům připomene prostě jako Pan Tau.
Léta před pádem komunismu Polák tráví více v televizi, kde s přispěním západoněmeckých marek točí kultovní seriál Návštěvníci. Ve stejné koprodukci vznikne i seriál Chobotnice z II. patra. Třikrát rozvedený režisér a scenárista se teprve ve čtvrtém manželství dočkal dvou dětí. „Filmy jsem odevzdával včas a nikdy jsem nepřešvihl rozpočet,“ znělo jeho neokázalé tvůrčí krédo. Jindřich Polák zemřel dne 22. srpna 2003 ve věku 78 let.
Seznam zdrojů:
https://www.reflex.cz/clanek/causy/73922/jindrich-polak.html
https://www.filmovyprehled.cz/cs/film/396743/hra-bez-pravidel
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_%C5%A0%C5%A5astn%C3%BD
https://www.csfd.cz/tvurce/3260-jindrich-polak/biografie/
