Článek
Charlie
Na rohu Lipové ulice se nachází malý nenápadný podnik. Zvenku působí celkem obyčejně. Velká matná okna, skrz která je vidět jen zevnitř ven, prosklené dveře, na kterých je pověšen jakýsi papír a cedule nad těmi dveřmi hlásí: Kočičí kavárna.
Otevřou se dveře a dovnitř vejde vysoká zrzka. Vnitřek kavárny je zařízen v poměrně moderním stylu. Bílé stěny perfektně ladí se světlým dřevem, ze kterého je tu všechno, podlaha, stoly, židle, poličky přeplněné květinami a knihami. Celý prostor je poměrně malý a velice útulný, zvukovou kulisu tvoří, kočičí mňoukání, zvuky kávovaru, rozhovory hostů a tlumená klavírní hudba. Po levé straně ode dveří je bar, za kterým právě obsluhuje mladá černovlasá žena v černém triku a džínách přes které má navlečenou hnědou zástěru. Na baru se krom kávovaru a vitríny s rozmanitou nabídkou dortíků, koláčků a makronek, nachází sklenice na dýška, keramická soška siamské kočky, vedle které se rozvaluje živá siamská kočka.
Zrzavá dívka přejde k jednomu z volných stolků a sedne si do na první pohled pohodlného oranžového křesla. Po chvíli k ní přispěchá baristka s notýskem a propiskou v ruce.
„Už víte co si dát?“ zeptá se milým hlasem.
„Ještě né, jsem tu poprvé. Co byste mi doporučila?“ odvětí s úsměvem zrzka.
„A chcete jen něco k pití, nebo i něco na zub?“ opáčí baristka.
„Dala bych si kávu, ale i něco sladkého.“ řekne usměvavě zrzka
„No, máme výbornou filtrovanou kávu, ale záležit jstli ji máte ráda a ze sladkého… asi náš jahodový cheesecake a nebo naše makronky.“
„Dobře tak já si dám ten filtr a cheesecake, ten zní lahodně.“ objedná si zrzka a usměj se. Baristka ji úsměv opětuje a odspěchá zpět za bar. Zrzka se shýbne ke své tašce, kterou si položila vedle sebe a vtáhne z ní svou knížku. A Good girl’s guide to murder hlásá obálka knihy. Otevře ji a začne číst. Pak ji však do klína lehce přistane cosi měkkého a poměrně těžkého. Kočka. Zrzka překvapeně vzhlédne od své knížky a položí ji na stůl. Baristka k ní zrovna míří s její objednávkou a překvapeně se na kočku v dívčině klíně podívá. Pak se podívá na zrzku a řekne: „Charlie obvykle nebývá moc přátelský, asi se mu líbíte.“ Baristka položí na stolek objednané kafe a dortík a zas odejde. Zrzka se usměje, upije svou kávu a pohladí kocoura ve svém klíně. Kočky měla moc ráda a vždycky jednu chtěla. Charlie je Manská kočka, bílá srst s černými a zrzavými fleky. „Taky se mi líbíš Charlie.“ pronese zrzka ke kocourovy.
A tak se tam zrzka začne vracet každý den. Ať si sedne kamkoli Charlie vždy hned přispěchá, stočí se jí do klína a začne příst. Den za dnem, týden za týdnem, měsíc za měsícem. Až po půl roce se jednoho dne zrzka neobjeví. To přece není nic zvláštního, třeba jela na dovolenou a nebo má prostě moc práce. Charlie čeká celý den, kocour co čeká na svou paní. Ta však nepřijde. „Je mi líto Charlie, však on přijde zítra.“ pronese barmanka ke kocourovy a vydá se zamknout kavárnu a odejít. Jakmile však otevře dveře, Charlie vyklouzne ven a utíká. „Né, Charlie stůj!“ zavolá za ním baristka, však marně. Charlie běží a neví kam, nechá se vést svým instinktem, až doběhne k nemocnici. Vběhne dovnitř a nenechá se nikým zastavit, dokonce vklouzne i do výtahu a nechá se vyvést do třetího poschodí. Cítí že ta milá zrzavá dívka, co se mu tak líbí a chtěl by s ní jít domů, tu někde je a potřebuje ho. Motá se lidem pod nohama a ti jen překvapeně uskakuji a říkají si jak se sem asi dostala kočka a co tu dělá. Charlie strkal hlavu do každého nemocničního pokoje, až ji najde. Leží v tichosti na posteli připojená na přístroje, v místnosti s ní zrovna nikdo není. Charlie to nechápe proč ho nevidí? Proč ho nevítá? Ten den ráno, po cestě do kavárny ji srazilo auto. Nějaký opilec co se teprve vracel domů z předešlé divoké noci.
Charlie vyskočí na postel a stočí se na ni do klubíčka. Když pak do pokoje vejde doktorka aby zkontrolovala svou pacientku, je velice překvapená, když tam najde Charlieho. Ten však odmítá odejít a na doktorku syčí a dokonce na ni i vytáhne drápky. Ta tedy jen zkontroluje svou pacientku, pokrčí rameny a odejde.
Později když se Monika uzdravila, (ta zrzka se jmenuje Monika :)) Charlieho adoptuje a žijí spolu šťastně až do té doby než Charlie po osmnácti letech zemře na stáří. Monika se nikdy nevdala, jelikož ji Charlie stačil ke štěstí. Někdo má prostě jako spřízněnou duši kočku.
