Článek
Až se vám někdy poštěstí navštívit hluboké slovinské hvozdy, nezapomeňte v duchu poděkovat Josefu Resselovi. Tento rodák z východočeské Chrudimi, který v roce 1817 nastoupil jako lesník v Dolním Kraňsku a staral se o lesy v pěti okresech, nám zanechal více než lesy a mosty, které se používají dodnes. Josef Ressel navíc téměř všechny své vynálezy a inovace realizoval na území dnešního Slovinska, proto se k jeho odkazu Slovinci hlásí nejvíce, přestože pocházel z česko-německé rodiny.
Z Chrudimi až do Terstu
V Chrudimi můžete dosud najít Resselův rodný dům, který se nachází v ulici Široká. Poznáte ho podle pamětní desky umístěné v horní části domu. Jelikož Ressel žil v Chrudimi jen 15 let a poté odešel studovat do Lince, další stopy Resselova působení se proto nachází v zahraničí.
Josef Ressel strávil více než polovinu svého života ve Slovinsku, Chorvatsku a na území dnešní Itálie. V Lublani, kde Ressel zemřel, můžete navštívit jeho hrob v pamětním parku Navje. Je to malý hřbitov v centru města, poblíž vlakového nádraží. Ressel zemřel v Lublani s největší pravděpodobností na malárii, jelikož v bažinaté a vodnaté Lublani (kterou je dodnes) nebyla nouze o komáry.
Hrob Josefa Ressela v Lublani
Za návštěvu rozhodně stojí Kostanjevice na Krki, malé městečko nacházející se 80 km jihovýchodně od Lublaně. Právě zde, na řece Krka, testoval Josef Ressel své první návrhy lodního šroubu na malém člunu. Návštěvu Kostanjevice velmi doporučuji, jedná se totiž o městečko, kde se centrum nachází na říčním ostrově. V řece Krka se dá v létě koupat a provozovat vodní sporty. V okolí Kostanjevice můžete navštívit i Resselovu stezku, která vede lesem s názvem Krakovo a mokřady lemujícími řeku Krka. Stezka má 8 km a její zdolání vám zabere přibližně 3 hodiny.
Přesun do Terstu a moře příležitostí
V roce 1820 byl Ressel přeložen do Terstu, které patřilo pod Rakouské císařství. Zde se kromě práce lesmistra věnuje i dalšímu testování lodního šroubu na větších lodích. V roce 1827 získává na svůj vynález patent a v roce 1829 dosáhl v terstském zálivu s upraveným parníkem Civetta rychlosti šest uzlů, čímž se stal prvním člověkem na světě, který použil v lodní dopravě tento druh pohonu. Zároveň se snažil o vytvoření lodní linky mezi Terstem a Benátkami.
Na Resselovu počest byla v italském Terstu v roce 2022 instalována bronzová socha tohoto vynálezce, který předběhl svou dobu. Najdete ji na mořské promenádě Riva Tre Novembre, poblíž Canal Grande, jak shlíží na vodní plochu, kde před mnoha lety testoval svůj vynález, který za jeho života nebyl oceněn, ale který navždy změnil lodní dopravu.
Bronzová socha Josefa Ressela v Terstu
V mnoha evropských městech najdete názvy ulic nesoucí jméno tohoto vynálezce, který se zapsal do dějin mnoha států, a i dnes je Slovinci považován za vlastního, což mi potvrdil i bývalý slovinský prezident Danilo Türk, se kterým jsem o Resselovi vedla konverzaci. Ať tak či tak, v mnohonárodnostním Rakouském císařství neexistovaly hranice států v podobě, jaké je známe dnes, a to nejdůležitější, vynálezy a pokrokové myšlenky, nepodléhají hranicím a jsou dostupné všem.
Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_Ressel
https://lesycr.cz/casopis-clanek/lesnik-kteremu-ucarovaly-lode/
