Boží hrob a jiná biblická zastavení

Vzhledem k tomu, že byly Velikonoce, budu ve svém článku popisovat zejména křesťanskou tvář Svaté země, popřípadě zavedu řeč na některé základní biblické symboly.

Začnu vzpomínkou na Betlém, neboť tam se narodila ústřední postava Nového zákona - Ježíš Kristus. Betlém leží na Západním břehu Jordánu v centrální části Palestiny. Byť většina z celkového počtu asi 25 tisíc jeho obyvatel vyznává islám, město je vskutku významným poutním místem křesťanů z celého světa. Stojí zde nejstarší nepřetržitě fungující křesťanský kostel na světě. Tisíce poutníků do Betléma míří jak na Vánoce, tak i během Velikonoc.

Místy na nás působil biblicky i moderní Betlém.

V ulicích města je snadné narazit na typickou křesťanskou výzdobu, místní řemeslníci vyrábějí krásné betlémy, můžete si dát výbornou kávu nebo ochutnat čerstvý chléb či ovoce.

Cestovatele nejvíce přitahuje Chrám narození Páně, který je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO. Právě odtud pochází každoroční betlémské světlo rozvážené skauty do všech koutů světa.

Původně na místě byly pastviny, tzv. Pastýřská pole, a dále rozsáhlý jeskynní systém. Už krátce po smrti Ježíše na místě vznikl první přístřešek, který věřící začali uctívat jako místo narození spasitele. Chrám ukrývá čtrnácticípou stříbrnou hvězdu označující místo Ježíšova zrození.

Od roku 2013 procházel chrám řadu let celkovou rekonstrukcí, jejímž svědky jsme se stali také my.

Mohli jsme nahlédnout pod dřevěné trámy na původní mozaikovou dlažbu.

Jeden ze vstupů do chrámu byl skutečně malý. Podle průvodkyně proto, aby stavitelé zabránili beduínům (a dalším) vjíždět do svatostánku na koni.

Mohli jsme navštívit také síť jeskyní pod chrámem, kde se údajně Ježíš narodil a žil se svými rodiči. Duchovní atmosféru dokreslovaly všudypřítomné olejové lampy. Byl to rozhodně zážitek.

V Betlémě se také nachází kostel sv. Kateřiny. Je ambitem spojen s Chrámem narození Páně a v sousedství jsou také budovy františkánského kláštera. Podle tradice zde Ježíš sv. Kateřině prorokoval mučednickou smrt.

Ve městě se také nachází tzv. Mléčná jeskyně (Jeskyně Mléka Panny Marie), v níž se podle legendy ukrývala Marie, Josef a Ježíš během vraždění neviňátek. Marii prý na místě ukáplo mateřské mléko, což způsobilo, že se jeskyně kolem zbarvila doběla. Lokaci hojně navštěvují ženy/páry trápící se neplodností, neboť zde se mohou vyléčit.

V Betlémě také žijí karmelitánky. Na fotografii je zrovna jedna z nich, která má službu - 24/7 se karmelitánky modlí za spásu světa.

U hlavního náměstí jsme také navštívili muzeum betlémů.

Co se Velikonoc týká se však to nejzásadnější odehrálo v Jeruzalémě. Právě tam se nachází tzv. Via dolorosa, asi 600 metrů dlouhá cesta, spojená se závěrečnými hodinami Kristova života. Ta začíná nedaleko Lví brány na místě, kde podle Bible Pilát Ježíše odsoudil ke smrti ukřižováním, a končí v Chrámu Božího hrobu, který dle všeho stojí na místě biblické Golgoty (návrší vně hradeb původního města, které dříve sloužilo jako popraviště). Velká část křížové cesty dnes vede muslimskou čtvrtí a skrze rušný bazar.

Jakkoliv vzdálenost mezi Betlémem a Jeruzalém je malá (asi 10 km), tak překonat ji nebylo zase tak jednoduché. Pro nás turisty to ještě šlo relativně hladce, ale z autobusu jsme viděli dlouhou frontu Palestinců s povolením pracovat v Izraeli, kteří pocházeli opravdu detailní kontrolou. Na druhou stranu, řada Izraelců bývala dřív unášena na palestinská území, a  navíc právě Palestinci měli na svědomí několik intifád na území Izraele, tudíž se člověk ani nediví, že dnes si Izraelci na své území jen tak někoho nepustí.

Jak zpívá Leonard Cohen ve své slavné písni Hallelujah, David uměl svými tóny potěšit Boha.

Konkurence je zde veliká i v rámci dílčích odnoží křesťanství, a proto třeba klíče od Chrámu Božímu hrobu prý drží muslimské rodiny.

A zde se vše mělo odehrát. Ježíš byl podle římského práva ukřižován (podle židovského by musel být ukamenován, což se nestalo).

Jeruzalém byl skutečně zážitkem na celý život.

Kromě míst, kde se Ježíš narodil a kde zemřel, jsme měli možnost navštívit i místa, kde putoval se svými věrnými a kde konal zázraky. Pluli jsme například po Galilejském jezeře, po kterém prý se procházel (podle průvodců je jezero místy hodně mělké, tudíž zázrak se konat klidně mohl). Svatý Petr u jezera rybařil.

S trochou nadsázky se dá říct, že kdekoliv ve Svaté zemi autobus zastaví, včetně Negevské pouště, narazíte na nějaké památné místo.

Osud nás zavál také k pramenům řeky Jordán a do míst, kde působil Jan Křtitel.

Navštívili jsme také nejstarší město světa - Jericho.

Krásný byl i kostel Panny Marie Karmelské v Haifě.

A samozřejmě Tel Aviv.

Ve Svaté zemi jsme probádali samozřejmě mnohem více. Vyjeli jsme na Masadu, smočili se v Mrtvém moři, putovali k vádí i vodopádům, viděli rozkvetlou poušť, poznali mnoho z dějin i současnosti židovské i muslimské komunity, nepopsatelný byl zážitek z Golanských výšin i ten, kdy nás kontrolovali vojáci se samopaly… O tom snad příště.