Článek
Počasí nám oba dva dny přálo. Obzvlášť na Boží hod, kdy rtuť teploměru šplhala k nečekaným a dlouho nezažitým 20 stupňům.
Výlet jsme zahájili piknikem u Munického rybníka, kde jsme v klidu a pohodě chroupali zeleninu a pozorovali kachny a nedaleký zámek. Hladina se příjemně vlnila, vánek teple šuměl a vůbec jsme se v té impresionismem naplněné atmosféře nedivili, proč se právě v jižních Čechách zrodilo, či alespoň rádo pohybovalo tolik talentovaných literátů a výtvarníků - Šrámek, Heyduk, Herites…
Míjeli nás procházející se rodinky s dětmi všeho věku, pejskaři, cyklisté, ba dokonce jeden odvážný běžec nahoře bez (teda bez trička, svaly tam byly :)
Když byla bříška uspokojena, zamířili jsme kolem řady poníků, které místní nabízeli na projížďku, ke vchodu do ZOO. Rodinné vstupné (2 + 2) vyjde na 500 Kč (děti do 90 cm zdarma).
Zoo je relativně malá, ale velmi milá, kompaktní a útulná. Jelikož jsem ji navštívili během svátků, musím ocenit, jak půvabně byla vyzdobená, navíc tam měli opravdu hodně aktivit pro děti - pletení pomlázek, malování na obličej, hledání kraslic…
Zoo jde moderní cestou, tudíž nabízí hodně míst, kde se ocitáte doslova mezi zvířaty - třeba v sekci český les, v části s pelikány a pak samozřejmě v kontaktní ohradě, kde na dychtivé návštěvníky čekají kozy s kůzlaty, které se nechají pohladit.
Součástí areálu je řada stánků s občerstvením, pískoviště a potom jedna veliká restaurace s krásným posezením nad hladinou rybníka a dále jedním slovem obří dětské hřiště, kde se vyřídila jak ta malá, tak ta velká. Akorát doporučuji boty, kterých vám nebude líto, protože celá plocha hřiště je vysypaná velkým štěrkem (spíš kamínky), a když odtamtud vylezete, tak máte všichni obuv bílou nehledě na jejich originální barvu. Moje podpatky (ano - vzala jsem si do zoo takové rádoby lodičky) se navíc stále zabodávaly do země. Ale zase se mi rodinka hezky vysmála.
Vyhlídka z restaurace.
Moc se nám také líbilo, že zoo využívá přilehlý rybník jako součást expozic - chození po dřevěných mostech vystavených na kůlech nad hladinou bylo osvěžující. A pohled na pelikány také stál za to.
Přespali jsme v jednom z místních hotelů a na Velikonoční pondělí jsme pak vyrazili na zámek Hluboká. Počasí sice ukázalo svoji dubnovou tvář - svítilo slunce, ale zároveň foukal velmi chladný vítr - nicméně rozhledy, které se nám nabízely po cestě nás navnadily…
Rozhodli jsme se proto vyšplhat všech 245 schodů nahoru na hradní věž.
Musím složit poklonu dvouleté dceři, které vyšlápla věž skoro celou až nahoru sama, navíc jsme se nijak zvlášť nezdržely pozadu oproti zbylým dvěma členům týmu. Nahoře je plné zábradlí - vždy plný kus střídaný průhledným - takže si pak skvěle užila výhledy a nechtěla vůbec dolů.
Pak jsme se ještě prošli vypiplanou zámeckou zahradou, kde už se včelky ve velkém zajímaly o rozkvetlé keře, než jsme se definitivně rozloučili. Přece jen nás ještě čekala cesta domů, nějaké ty úkoly a pomalé ukončení prázdninového režimu.
Pokud byste měli v plánu navštívit jižní Čechy s dětmi, pak Hlubokou mohu jen a jen doporučit.
