Článek
Úryvek:
„Vltavo, aj proč svou kalíš vodu?
K čemu kalíš vodu stříbropěnnou?
Zdaž tě lítá rozvlnila bouře,
sesypavši mračno širých nebes,
opláknuvši zelených hor hlavy,
vypláknuvši zlatopískou hlínu? -
Jakže bych já vody nekalila,
když se vadí dva rodní bratři,
rodní bratři o dědictví otce!
Vadí se to krutě mezi sebou
lítý Chrudoš na Otavě křivé,
na Otavě křivé, zlatonosné,
Stahlav chrabrý na Radbuze chladné;
oba bratři, oba Klenovici,
z větve staré rodu Popelova,
který přišel s pluky s Čechovými
v tyto žírné kraje přes tři řeky.
Přiletěla družná vlaštovice,
přiletěla od Otavy křivé,
sedla na okénko rozložité
v Libušině otců zlatém sídle,
sídle otců, svatém Vyšehradě,
běduje a naříká si smutně.
Když to slyší jejich rodná sestra,
rodná sestra v Libušině dvoře,
prosí kněžnu uvnitř Vyšehradu
v předsíni své stanoviti právo,
pohnati sem bratry její oba,
rozsouditi je pak po zákonu.“
Už víte? Dneska hádáme dílo, jehož původ je tak trochu ambivalentní. Autory jsou Linda a Hanka, nicméně…kdo stále váha, nechť scrolluje pro odhalení.
Správné řešení:
Dnes jsme četli Libušin soud a rukopis Zelenohorský
Víte, že:
Na podzim roku 1817 byl na zámku Zelená Hora u Nepomuka „nalezen“ starobylý pergamen. Obsahoval zhruba 120 veršů psaných staročeštinou a popisoval právě slavný Soud kněžny Libuše. Objev způsobil obrovskou senzaci. V době národního obrození to byl přesně ten důkaz, který Češi potřebovali: české dějiny a kultura byly rázem starší a vyspělejší, než si kdokoli myslel. Ukazovalo to, že už v 9. století měli Češi vyspělý právní systém a kultivovaný sněm, kde vládla moudrá žena. Až o desítky let později se ukázalo, že celý nález byl geniální podvod. Rukopis padělali vlastenci Václav Hanka a Josef Linda. Byli to sice skvělí básníci a lingvisté, ale jako padělatelé udělali několik chyb, které je nakonec usvědčily. Aby pergamen vypadal staře, autoři ho upravovali chemicky. Jenže při zkoumání v druhé polovině 19. století vědci pod mikroskopem objevili stopy tehdy moderní barvy (tzv. berlínské modři), která v 9. století vůbec neexistovala. Nejslavnější věta, kterou v příběhu pronese uražený Chrudoš, když odmítne verdikt panovnice, zní: „Běda ptákům, k nimž se zmije vplíží, běda mužům, kterým žena vládne!“ Tento výrok se stal symbolem domnělé staročeské hrdosti. Jenže lingvisté později zjistili, že Hanka s Lindou text neposkládali ze staročeských reálií, ale doslova ho opsali a přeložili ze starých německých a ruských bájí, které v té době moderní věda zrovna objevovala. Když se v 80. letech 19. století vědci v čele s budoucím prezidentem Tomášem Garriguem Masarykem rozhodli pravdu zveřejnit a dokázali, že Libušin soud v této písemné podobě je padělek, strhla se v Čechách neskutečná hysterie. Vlastenci Masaryka označovali za zrádce národa, publicisté psali, že „plivá na posvátné city lidu“, a v novinách vycházely články, že by měl raději emigrovat. Lidé totiž odmítali přijít o iluzi, že Libušin soud je hmatatelným důkazem naší starobylé velikosti. I když se tedy ukázalo, že text je podvrh, samotná legenda o Libušině soudu díky tomuto obřímu skandálu paradoxně zapustila do českého povědomí hlubší kořeny než jakákoliv skutečná historická událost.
Bylo to lehké? Jaký je váš názor na rukopisy? A koho byste chtěli hádat v budoucnu? Diskuse otevřená.
Literární kvíz bude vycházet pravidelně každou středu a neděli ve 12.00 (pro odběratele, ostatní jej uvidí po schválení redakcí).
