Článek
Nespoutaná
Loď v nočních docích necudná
houpe se v bocích, dráždí dna.
Vzrušená s pískem splyne.
V tom příliv vrcholí.
Vzápětí touha zhyne
a kotva povolí.
Láska
Láska nemá ekvivalent, jenom sebe samu.
Nakoupit se nedá za cent do kornoutu v krámu.
Těžké je ji pojmenovat, jednoduché cítit.
Složitě se rodí nová. Slabou - snadné mýtit.
Srdce žárem zaodívá, mysl v chladno halí.
Nezřídka kdy „velká“ bývá, byť milují „malí“.
Bez úvahy jedná ráda, soudcem sama sobě.
Za zázrak se nepokládá! I když v dnešní době?
Spalující?
Láskyplná, přesto smutná!
Jako vodka vášeň chutná -
čistá, silná, spalující,
pravdu na dně skrývající.
Napiješ se – rychle, lačně –
zmocní se tě panovačně.
Smysly rázem ošálí,
nitro pravé odhalí.
Není ale holý fakt,
že chuť není to, co hlad,
a že někdy lepší snad
je dokonce nechlastat?
Trumpety
Na dně sklenky hořčičné
tkví předměty doličné –
dva prstýnky zlaté
s vytepaným datem.
Daly je tam před léty
dvě spletené dlaně.
A že byly trumpety,
zapomněly na ně.
Na samotce sčítaj vrásky.
Je to zločin? Vražda lásky?
Hádej
Hluboká rána šípem Amora.
Široké okno do dvora
tvé duše, tvého života.
Vítr pro mlýny Quijota.
Souznění všech strun piana.
Píseň jen stěží ohraná -
evergreen - jaro života.
Vítr pro mlýny Quijota.
Zázrak, na němž se účastníme.
Dar, o jehož ceně dobře víme.
Kouzelná hůlka života.
Vítr pro mlýny Quijota.
Jí patří tvoje ohlédnutí.
Ona se usměje, doufat nutí.
Poslední vzpomínka života.
Vítr pro mlýny Quijota.
Pramen věčného poznání hodnoty.
Zdroj věcí budoucích - zloby i dobroty.
Matka i dcera života.
Vítr pro mlýny Quijota.
Prosinec 2018
Asi jsem dospělá.
No, to je skvělá věc!?!
Než jsem se naděla,
tak spadla klec.
Konec je dětskému snění.
Ustala dívčí přání.
Ženský svět tak špatný není –
slzy však do očí vhání,
když staří přátelé odchází za prací,
když život ideje z kořenů vyvrací,
když svatba od prahu milence vyhání,
když starost „ujídá“ minutky ze spaní,
když krade domácnost sílu na koníčky,
když popadá tě zlost, slyšíš-li rolničky.
Pak ale řeknou ti: „Bude z vás maminka.“
Věř mi, že stačí pak jediná vteřinka.
Než by ses naděla,
jako by spadla klec.
To, že jsi dospělá,
bude fakt skvělá věc!
