Článek
Jde o dárek nepříteli a zradu spojenců a ukrajinského lidu. Trump vyvolává svými rozhodnutími neustálý chaos a obrací svět naruby. Nahrává válečnému zločinci a diktátorovi a zásadně mění hodnotový žebříček. Každý den mění názory a nyní místo podpory Ukrajiny nahrává ruskému agresorovi. Američtí senátoři uvedli, že jak Kongres, tak i americký lid podporují ukončení války, kterou před více než 4,5 lety rozpoutalo Rusko.
„Vyjednaný mír však musí být uzavřen za spravedlivých podmínek. Musí hájit demokratické hodnoty, suverenitu a bezpečnost Ukrajiny a právo jejího lidu rozhodovat o své budoucnosti,“ konstatovali senátoři. „Dohoda, kterou jste 9. října uzavřel s prezidentem Vladimirem Putinem, nepřinese spravedlivé výsledky ani nebude prospěšná pro Američany,“ dodali. „Umožnit Moskvě volně prodávat ruskou naftu na světových trzích poškozuje bezpečnostní zájmy Spojených států a představuje zradu ukrajinského lidu, který se i nadále brání proti Putinově vražedné a nelegální válce. Tato dohoda je darem našemu protivníkovi a zradou našich spojenců; měla by být zrušena,“ stojí dále v dopise. „Bude to mít zanedbatelný dopad na ceny pohonných hmot, ale příjmy, které Kreml z této dohody získá, nepochybně financují jeho vytouženou válku na vyčerpání a posílí jeho bezpečnostní spolupráci s Čínou, Íránem a Severní Koreou,“ uvedli s tím, že tato dohoda rovněž ohrozí vojáky působící v zahraničí na podporu amerických operací. Podle senátorů místo naftové dohody by měl začít uplatňovat k Rusku sankce podle zákona, který již Trump navíc podepsal.
Trump rozhodl sám o dohodě s Putinem jen během 90minutového rozhovoru bez nějakého rozmýšlení, aby posílil svoji už tak oslabenou pozici před americkými volbami. Podle amerikanisty Kryštofa Kozáka obnovený obchod s ropou a změna přístupu k Rusku znamenají fatální porušení sankčních principů a ruské válečné mašinerii přinesou až 400 milionů dolarů, a rozděluje Washington a Evropu. „Donald Trump do toho hodil takové metaforické vidle,“ glosuje Kozák. S tím, že americký prezident navíc otevřeně zpochybňuje legitimitu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, přejímá ruskou propagandu a brutálně tlačí na Kyjev. Putina i severokorejského diktátora Kim Čong-una přitom vnímá a prezentuje jako legitimní a důvěryhodné partnery. Zároveň za jeho chováním stojí neskrývaný obdiv k diktátorům. „Donald Trump je prostě taková klasická autoritářská postava,“ vysvětluje Kozák, podle něhož současný šéf Bílého domu otevřeně závidí Putinovi, že se nemusí potýkat se svobodnými volbami.
Trump byl pravděpodobně nakloněný Putinovi vždy, jen to občas překrývala jiná důležitější témata a neovlivňovalo to celý svět, což se teď rozhodně říct nedá. Po úplně zbytečné válce s Iránem, kterou nemůže ukončit, se začal opět věnovat rusko-ukrajinské válce, kterou několik měsíců ignoroval. A možná to bylo lepší, protože Ukrajina mohla ještě s nějakou podporou Ameriky počítat, což teď přestává. Nyní Trump překvapivě připouští chybu ve válce s Iránem a naznačil, že USA možná zašly příliš daleko, když se zaměřily na íránské vedení. Podle něj má nyní Washington potíže identifikovat představitele, s nimiž by mohl jednat. Dá se ovšem říct, že sám Trump nabízená jednání často bojkotoval. „Možná jsme to s těmi vůdci přehnali, protože už ani nevíme, s kým sakra máme co do činění,“ prohlásil americký prezident podle listu Financial Express na předvolebním shromáždění v Youngstownu ve státě Ohio. „Nikdo nechce být íránským prezidentem,“ uvedl a zřejmě zapomněl, že Irán svého prezidenta má a od července 2024 je jím Masúd Pezeškján. „Upřímně řečeno, těžko hledáme někoho, s kým bychom mohli jednat. Myslím, že jsme zašli příliš daleko,“ řekl Trump. Vzápětí zopakoval své tvrzení, že Írán přišel o celé své letectvo a všech 159 plavidel, která podle něj nyní „krásně odpočívají na mořském dně“. Trumpova slova jsou v době pokračujících iránských útoků na komerční plavidla v oblasti Perského zálivu a Hormuzského průlivu naprosto mimo realitu a tvrzení už bylo několikrát vyvráceno. Ve zmíněném regionu od 1. října zaznamenala Britská agentura pro námořní obchod nejméně 19 útoků na komerční plavidla.
K Trumpovu většímu růstu a sebevědomí napomohla asi i mírná kritika od Zelenského, Evropy i Američanů. Občas sice zaznívají odsouzení nehorázných kroků Trumpa, ty ale žádnou změnu nepřinesly a ani nezastavily další šílené kroky Trumpa, z nichž žádný neměl přínos pro svět a ani pro Ameriku. Naopak se mi zdá, že místo vzdoru všichni Trumpa poslouchají a nesouhlas dávají jen málo najevo. Nyní Zelenskyj ve středečním rozhovoru s FT kritizoval Trumpovu nedávnou dohodu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o vývozu ruské nafty. Americkému prezidentovi také vytkl omezení americké zpravodajské podpory Ukrajiny a řekl, že Trump chová sympatie k autokratům a k mimořádně bohatým lidem. Poprvé přímo ohodnotil Trumpa a na rozdíl od Trumpova neustálého hodnocení Zelenského nelhal. Ten hlavně obviňuje Ukrajinu z prodlužování války a označuje ji za hlavního viníka.
Toto přímé hodnocení Trumpa se nelíbí EU a chtějí Zelenského vyzvat, aby mírnil svoji rétoriku. Zástupci členských států EU chtějí zvolit vstřícný, ale zároveň důrazný přístup. Evropské země chtějí Ukrajinu nadále podporovat, zároveň však potřebují udržet spolupráci se Spojenými státy, na jejichž vojenské a zpravodajské pomoci závisí i evropská bezpečnost. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová pak uvedla, že EU a USA mají na válku na Ukrajině odlišné pohledy. Podle ní je třeba vyvíjet tlak na agresora, aby válku ukončil, nikoli na napadenou zemi. Tlak na Ukrajinu proto nepovažuje za správný přístup. Možná by tyto názory měly zaznívat víc oficiálně a nejen v kuloárech. Zdá se mi, že všichni Trumpa kritizují jen tiše bez většího důrazu. A navíc diktátor naslouchá jen diktátorům, a jak to tak vypadá, přebírá jejich názory a chaos roste.
Jasně, moje názory jsou jen názory amatéra, který vše vidí z dálky. Možná jako přímý účastník bych viděla vše podobně. Ale zdá se mi, že té diplomacie k Trumpovi, která dosud nepřinesla nic pozitivního a Trump trhá vztahy s Evropou na kusy, bylo přece jen dost. A obávám, že nyní už je na zásadní změnu přístupu asi pozdě.
