Článek
„Máte dost peněz, máte peníze na účtech, asi 150 miliard korun, tak laskavě opravujte ty silnice, nevymlouvejte se na nás. Stát má deficit, nechali jste nám díru 37 miliard na dálnice,“ uvedl v neděli Babiš. Odkázal mimo jiné na data o hospodaření samospráv za první půlrok, jak o nich informovalo ve čtvrtek ministerstvo financí. Kraje, obce a dobrovolné svazky obcí podle nich hospodařily v letošním prvním pololetí s přebytkem rozpočtu 60,5 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 6,3 procenta. Kraje podle loňských dat hospodařily se schodkem 1,6 miliardy korun, saldo se meziročně snížilo o 11,5 miliardy korun. Jejich dluh se zvýšil o 5,4 procenta na 26,8 miliardy korun. Zároveň ale měly na bankovních účtech uloženo 104,4 miliardy korun, i když jejich úspory meziročně mírně klesly o jedno procento.
„Máme silniční síť s největší intenzitou dopravy, protože jsme tranzitní kraj. Takže nejvíce degraduje a nejvíce se o ni musíme starat. Zatímco některé kraje říkají, že dávají do silnic třeba 120 milionů, my dáváme ročně zhruba šest miliard,“ říká pro Radiožurnál hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková. Vysvětluje rovněž, jak je to s rezervami na účtech. Pokud jde konkrétně o Středočeský kraj, tak na účtech opravdu nejsou žádné volné úspory. Jsou to peníze, které jsou vázané na rozjeté nebo už vysoutěžené investiční stavby nebo na povinné spolufinancování evropských projektů. „Je nám vyčítáno, že máme na účtech hodně peněz, ale tady je nějaký zákon. Ten zákon se jmenuje o rozpočtové odpovědnosti územně samosprávných celků. A pakliže se tento zákon nezmění, musíme se chovat tak, jak se chováme. Není to tak, že sedíme na stovkách miliard jen tak pro radost. Zůstatky na účtech nejsou volné peníze – zahrnují prostředky, které jsou vázané na rozestavěné akce, na předfinancování projektů z Evropské unie nebo jsou to právě průtokové peníze, které máme chvíli na účtech, ale musíme je v nějakém termínu poslat zpátky“, vysvětluje hejtmanka.
Jen těžko si lze představit, že při hospodaření současné vlády s velkým deficitem někdo leží na volných prostředcích. Vláda už brakuje finance budoucnosti bez nějaké rozpočtové zodpovědnosti, tak si neumí představit, že někdo hospodaří a plánuje zodpovědněji a prostředky na účtech jsou v podstatě vázané a ne volné. Protože s mužem často jezdíme po středočeských silnicích a i pražských, mohu zodpovědně říct, kdy se jaká silnice opravuje a za jaký krátký čas je opět plná výmolů vzhledem k velké frekvenci využívání. A myslet si, že se opraví silnice a bude na deset let pokoj, je opravdu velká neznalost a hloupost. To by tam nesmělo jezdit několikanásobně víc aut, než ta opravená silnice snese.
„My jako kraje samozřejmě řešíme i krizovou připravenost. Ať to jsou povodně, ať to jsou krize, jako byl třeba covid nebo válka na Ukrajině a s ní spojená migrační krize, ať to jsou mimořádné události… Na krizové stavy musíme mít ze zákona rezervy, to je povinnost krajů. Takže to není tak, že bychom peníze měli na účtech zbůhdarma. Navíc se vůbec nehovoří o tom, že se trend v posledních letech otočil a že v roce 2025 kraje naopak hospodařily se schodkem 1,6 miliardy, a dokonce osm ze třinácti krajů skončilo v deficitu a investovalo rekordních téměř 51 miliard korun. Bylo to poprvé po letech, co se snížily úspory a co se investovalo podle metodiky ministerstva financí asi o 4,3 miliardy víc, než činil investiční potenciál krajů. Takže si kraje sáhly do rezerv“, vysvětluje Pecková.
Na kraje, které mají nespravedlivé určení daní, tato rozhodnutí dopadají nejvíce. „Výpadek pro některé ve výši 300 milionů na silnice není tolik a jsou schopné se s tím vypořádat v rámci běžného rozpočtu. My už takto postupovat nemůžeme, náš je výrazně napjatější,“ říká hejtman Pardubického kraje Martin Netolický. Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček se domnívá, že v případě, že ministerstvo dopravy nepošle krajům peníze na opravy komunikací, lze očekávat, že kraje budou opravovat jen nejnutnější úseky. „Ostatní rekonstrukce se začnou odkládat v čase. Kraje na nejnutnější opravy budou muset vyčlenit prostředky z jiných kapitol svých rozpočtů, kde bude muset docházet k úsporám,“ okomentoval. Toto vysvětlení od ekonoma je celkem pochopitelné a logické. „Je zřejmé, že ministerstvo dopravy chce náklady na opravy komunikací plně přenést ze státu na kraje. Tím chce využít situace, kdy rozpočty krajů jsou méně napjaté než státní rozpočet. V případě, že kraje tento střet prohrají, je možné, že se stát pokusí na kraje přenášet i další náklady,“ zamyslel se Křeček. Kraje nyní nebudou mít nutné výdaje třeba na opravu škol či na různé dotace vzdělávacích programů, protože je budou muset použít na opravu silnic..
Návrh státního rozpočtu předloží Schillerová vládě do konce srpna, očekávanou výši schodku ministryně financí zatím neupřesnila. Dvacítka ekonomů v otevřeném dopise poslancům varovala před rozvolňováním rozpočtových pravidel, což znamená růst deficitů na úkor budoucnosti. Vláda Babiše přitom deklarovala, že bude pracovat na postupném snižování deficitu a zlepšování hospodaření státu, to se ale neděje. „Důležitý je konec fiskálně-strukturálního plánu, a to je v roce 2030. Což znamená po dalších sněmovních volbách. Takže možná, že tam bude nějaká past pro příští vládu,“ upozornil člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Možná, že si tu past takto budeme posouvat, až do ní spadneme, ale všichni. Protože jestli s veřejnými financemi nic neuděláme, tak ve finále na to fakt doplatíme, doplatí na to ti ekonomicky a sociálně nejslabší.“
Nezodpovědní rádoby ekonomové Schillerová a Babiš naprosto ignorují názory skutečných ekonomů. Dokonce už předložili zákon, kterým chtějí umožnit některé výdaje dát mimo rozpočet, kde už nebude kontrola deficitu celkem vůbec možná. Zákon chtějí prosadit i přes veto prezidenta nyní v srpnu a jediná možnost, jak toto neskutečné rozhazování zastavit, nechat rozhodnout Ústavní soud. Opozice tuto možnost již oznámila.
