Článek
Ústava je zásadní dokument, který nelze měnit jen podle toho, co si zrovna ta která vláda usmyslí. Naštěstí. V programovém prohlášení současné vlády stojí závazek navrhnout zakotvení české koruny a práva na hotovost v ústavě. „Navrhneme parlamentu ukotvit českou korunu v Ústavě ČR. Stejně jako právo držet a používat hotovost jako zákonné platidlo“. To je pro mě celkem nepochopitelné, protože koruna přece není v žádném ohrožení, nikdo nepopírá naši státní měnu, a navíc se Česko zavázalo k přijetí eura již vstupem do Evropské unie. Platnost koruny je ošetřeno v jiných zákonech a vzhledem k tomu, že nemusí mít toto ustanovení dlouhého trvání, je zbytečné zakotvení do Ústavy. Nynější koalice sice nesouhlasí se zavedením eura, ale to se může s jinou vládou, s jinými fakty časem změnit a tím pádem by se musela opět měnit i Ústava.
Na ústavní změnu je ale nutná třípětinová většina, tedy sto dvacet a k tomu, aby návrh prošel, by tak potřebovala i hlasy opozice. Jenže zástupci většiny opozičních klubů už teď říkají, že s nimi koalice počítat nemůže. Návrh na zakotvení české koruny v ústavě Macinka zdůvodňuje dost nedostatečně: „Považujeme českou národní měnu za symbol. Myslíme si, že by tam být měla. Uvidíme, je to samozřejmě postoj, který zcela odporuje propagátorům eura“. Místopředseda sněmovního ústavně-právního výboru Libor Vondráček přesně pojmenoval důvod, o který při této změně skutečně jde: „Aby se prostou většinou nedalo zavést euro a zrušit česká koruna nadobro. Myslím si, že pro českou korunu by se ústavní většina minimálně ve sněmovně najít mohla.“
Opozice se změnou nesouhlasí: „Dát korunu do ústavy je taková populistická překážka budoucímu zavedení eura, což je věc, kterou nezbytně potřebujeme,“ uvedl předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel. „Jsme strana, která rozhodně chce přijmout euro, to znamená, že pro nás nedává smysl dávat takovou věc do ústavy,“ dodala členka sněmovního rozpočtového výboru Lucie Sedmihradská (STAN). „(Ústava) zakotvuje ochranu základních práv a základních principů fungování státu a zakotvovat tam konkrétní technologický nebo platební prostředek, který dnes používáme, nepovažujeme za šťastné,“ podotkla členka sněmovního ústavně-právního výboru Kateřina Stojanová. „Nevidím racionální důvody, proč bychom toto měli explicitně dávat do ústavy. To téma není nijak ohroženo, nikdo nezpochybňuje, že koruna je naše národní měna,“ dodal předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Marian Jurečka. Pro změnu je nutný i souhlas ústavní většiny v Senátu nejen ve Sněmovně.
Přestože politici vědí, že změnu Ústavy nelze jednoduše jen tak prosadit, často se právě tento slib objevuje jako součást předvolebních slibů. Koalice během svého krátkého vládnutí přišla se změnou Ústavy již několikrát. Koaliční poslanci začínají již v lednu mluvit o změně ústavy a chtějí upravit pravomoci prezidenta při jmenování ministrů v souvislosti s nejmenováním Turka do vlády. Změna Ústavy kvůli uraženému egu jednoho člověka je nehoráznost. Další zmínka o změně Ústavy přišla o něco později v souvislosti s upozorněním NKÚ, že nemůže kontrolovat veřejnoprávní média jen na základě ustanovení v mediálním zákonu. Zmínka v mediálním zákonu nestačí, je zapotřebí změnit Ústavu. A nyní je tady návrh na změnu potřetí.
Za smysluplný návrh na změnu Ústavy považuji návrh na změnu poslanecké imunity, tedy zpřísnění pravidel. S návrhem přišli opoziční Starostové a nezávislí a jejich iniciativa přímo reagovala na nedávné dění okolo poslanecké imunity premiéra Andreje Babiše a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury. Podle Víta Rakušana by se lidé stíhaní za trestné činy nesouvisející s výkonem politické funkce měli za své chování zodpovídat u soudu jako jiní lidé v této zemi. Návrh na změnu imunity nyní vzniká na úrovni stínové vlády Starostů a poté jej má projednat jejich poslanecký klub. Tato změna měla být zakotvena v Ústavě už dávno, ale přinejmenším za současné vlády trestně stíhaného premiéra nemá šanci projít. A možná má smysl i návrh TOP 09 na zakotvení členství ČR v EU a v NATO v ústavě především kvůli nekompetentním krokům současné vlády k bezpečnosti Česka.
K zakotvení hotovosti v Ústavě jsem se nevyjádřila záměrně. Nejsem objektivní. Od prvního vlastnictví platební karty už desítky let mám v peněžence jen pár drobných a hotovost není pro mě priorita. Ale chápu důležitost pro velké množství lidí. Jen jsem nějak nezaznamenala ohrožení hotovosti a tedy nějaký zásadní důvod, proč by měla být ústavním pravidlem.
