Článek
Čína tato vzácná zvířata půjčuje do zemí, které s ní mají dobré vztahy. O víkendu se lidé loučili v Japonsku s pandami v tokijské zoo a Japonsko bude bez pand po více než 50 letech. Důvodem vracení pand do Číny jsou napjaté vztahy mezi zeměmi a důvodem je Tchaj-wan. Japonsko se vyjádřilo, že pokud Čína zakročí proti Tchaj-wanu, japonská armáda by mohla zasáhnout.
Pandy velké půjčuje Peking od roku 1949 do ciziny jako znamení dobré vůle. Pandy jim však pořád patří, a to i nově narozená mláďata. Půjčování není samozřejmě zdarma a země za pár pand platí Číně jeden milion dolarů ročně. Smlouva o výpůjčce je uzavírána na 10 let a běžně je prodlužována. Japonsku však vzhledem ke zhoršení vztahů nebyla smlouva prodloužena ani po žádosti.
Přiznám se, že poprvé jsem tuto informaci zaznamenala teprve před týdnem v rádiu v autě a nechtělo se mi tomu věřit. Bláhově jsem si myslela, že volně žijící zvířata nemůžeme vlastnit. No je vidět, jak moc jsem se mýlila a zvířata jsou půjčována za peníze, a ještě mají pandy roli „diplomatů“.
U nás v zoologických zahradách pandy nenajdeme a nejblíž jsou asi ve vídeňské zahradě. Praha o pronájmu pand kdysi uvažovala, ale vzhledem k porušování lidských práv v Číně k tomu nedošlo. Navíc je drahá nejen výpůjčka, ale i péče o tato roztomilá zvířata. Je smutné, že důvodem ochrany pand není ekologie či vědecké důvody, ale jejich roztomilý obličej, který je využíván politicky. Tradice zapůjčování pand cizím zemím je známa už od sedmého století. Pro diplomacii a upevňování mezinárodních vztahů začaly být využívány plně až v sedmdesátých letech minulého století za vlády Mao Ce-tunga. Čína je využívá jako odměnu nebo trest a půjčuje jen těm zemím, které jsou pro ni důležité.
Podle deníku The Financial Times příkazy k přesunutí pand podepisuje jen čínský prezident a žádost o půjčku musí přijít od nejvyššího představitele státu. Dohody o výpůjčkách vždy souvisí s obchodními dohodami a pandy jsou v zemích, kde Čína smlouvy uzavřela. Austrálie, Francie a Kanada získaly pandí páry za souhlas, že Číně prodají nukleární technologie a uran. Pandí diplomacie funguje i obráceně. Za setkání prezidenta Obamy v roce 2010 s Dalajlámou musela být poslána dvě pandí mláďata zpět do Číny.
Podle nařízení soudu z roku 1998 by měla jít více než polovina peněz, které Čína z půjček získá, na ochranu pand ve volné přírodě. Počet pand ve volné přírodě moc neroste a podle informací nejsou v rezervacích dodržována všechna pravidla, chybí tam ochranáři a není tam žádné vybavení. O využití peněz za výpůjčky jsou tedy pochybnosti.
V pražské zoologické jsem už dlouho nebyla, i když jsme tam s našimi třemi dětmi jezdili každý rok. Nevěděla jsem, zda jsou tam pandy. Nevzdělanou babičku poučila chytrá a scestovalá tříletá vnučka. „Babi, tady v zoo pandy nejsou. Ale já jsem je viděla. Jely jsme s maminkou za nimi daleko“. A tak vím, že pandy jsou ve vídeňské zoo. Člověk se pořád učí a pořád platí Sokratovo „vím, že nic nevím“. Ale pořád jsem tuto informaci o půjčování pand jako hračky či zboží nestrávila.
