Článek
Musím přiznat, přestože se o svět a nové technologie zajímám, umělá inteligence mě nikdy nenalákala a ani jsem ji nezkoušela. Nevím, k čemu by mi byla prospěšná. Jsem už ve věku, kdy si vybírám, co nechám na sebe působit a co ne. S čím chci ztrácet čas. Umělá inteligence to ale není.
Někdo píše pomocí umělé inteligence i články, já jsem ji ale nevyzkoušela ani soukromě. Píšu ráda už spoustu let, posledních deset let každý den a vystřídala jsem za tu dobu tři různá média, nevím, proč bych psaní předávala někomu jinému, natož robotovi. Ale ani já se v dnešní době robotům nevyhnu. Před časem jsem na Facebooku jedné společnosti psala dotaz, zda mohu použít jejich fotografii k článku. Odpověď přišla tak rychle, že mě mělo napadnout, že si se mnou píše chatbot, ale rozum mi zakryla asi radost se svolení. Navíc byl text tak konkrétní, že jsem nad ním moc nepřemýšlela: „Svolení k použití fotografie pro Váš článek Vám s radostí udělujeme. Prosím, nezapomeňte uvést firmu jako zdroj pod fotografii (tohle jsem ale uvedla sama ve své žádosti, ale budiž). Budeme se těšit na Váš článek“.
Teprve, když jsem poslala odkaz, z odpovědi bylo jasné, kdo mi píše: „Děkujeme Vám za zaslání odkazu a za povolení k použití fotografie“. Ale o povolení jsem žádala já a bylo zřejmé, že tohle není běžná lidská chyba, i když chybujeme všichni.
Tady to nebyl ale žádný problém. V odkaze na Seznam zprávy najdete některé příklady, kdy chatbot odpoví pokaždé jinak a vždy nesprávně. Stačí například jednoduchá otázka na počet obyvatel v Olomouci, pokaždé dá jiné číslo, přidá zdroje a smyšlené detaily. V článku Pavla Kasíka (viz níže), který jsem použila jako zdroj pro svůj článek, je vysvětlení: „Kdybychom chatbotovi dali přístup na web, zkusil by si napřed odpověď vyhledat. Ale když umělá inteligence nemá přístup na internet nebo když odpověď nenajde, tak se nezalekne.“
Pokud nemůže čerpat odpověď z nějaké databáze, prostě vygeneruje text, který vypadá věrohodně. „Tyto systémy jsou navržené tak, aby si vymýšlely. To je podstata jejich fungování,“ zdůrazňuje Emily Benderová, profesorka lingvistiky z University of Washington. „To není chyba, která by šla opravit. To je klíčový aspekt této nové technologie.“ Tak se stává, že citovaný článek není skutečným článkem, který ani nikdo nenapsal.
Jelikož se nedá na výstup spolehnout, firmy se podle výzkumů zdráhají nasazovat umělou inteligenci. A navíc neodpovídá vlastně ani na otázky, ale místo toho dokončuje text.
Další příklad, který autor Pavel Kasík uvádí, je jednoduchá otázka, zda je v Praze na letišti pošta. Pomocí vyhledávače je odpověď pozitivní a sebevědomá. Stejné odpovědi vygenerovaly nejpopulárnější chatboty: „Ano, na Letišti Václava Havla je otevřená pobočka České pošty.“ Některé odpovědi obsahovaly i otvírací dobu. Problém je v tom, že na letišti není otevřena žádná pošta. Pobočka pošty tam byla zavřena už v roce 2023.
Na internetu kolují špatné, chybné a lživé informace už dlouho i bez umělé inteligence. Já tedy zůstanu „v pravěku“ a budu si všechny informace ověřovat a vyhledávat klasickým způsobem jako doposud u ověřených zdrojů. Dělám to tak léta, a pokud najdu rozdílné informace k danému problému, tak neberu informaci za pravdivou a nepoužiji.
Více informací na odkazech
