Článek
Zatím Trump oznámil, že bude předsedou a bude mít vždy právo veta, tím ovšem bude značně omezena svoboda rozhodování ostatních, o pravomocích ani nemluvě. Trumpův narcismus roste, a tak si založí protiváhu OSN. Francie členství zatím odmítá a mluvčí francouzské diplomacie uvedl, že základní dokument Rady neodpovídá mandátu k ukončení války v Pásmu Gazy stanovenému rezolucí Rady bezpečnosti OSN a je rovněž v rozporu s Chartou OSN. Svoje nepřipojení k Radě oznámila i Velká Británie. Zatím není jasné, zda pozvánku přijmeme my, nicméně podle poslance Vondráčka za ANO je to prý vyznamenání. Naštěstí u nás nemůže být rozhodnutí o vstupu tak rychlé jako třeba v Maďarsku, které už se připojilo. Rozhodnutí u nás musí projít sněmovnou, Senátem a musí to podepsat prezident. Jinak by Babiš a Macinka poklonkující Trumpovi dávno o vstupu rozhodli.
Už na první pohled na mě působí Rada míru jako nová Trumpova „hračka“, která má zdůraznit jeho důležitost a svým doživotním jmenováním předsedou Rady míru a absolutním právem veta už předem určil hranice. Účast v tomto divném uskupení postrádá smysl a důvody jeho založení. V čele se šíleným a nemocným Trumpem vedle Putina a Lukašenka je rada spíše hrozbou.
Na Okamuru bylo podáno další trestní oznámení občanskou iniciativou Štít demokracie. Již počátkem roku se iniciativa obrátila na renomované trestní právníky, kteří měli prověřit veřejné výroky předsedy SPD směřované proti Ukrajincům. Dnes bylo podáno trestní oznámení za veřejné výroky Okamury, které podněcují nenávist vůči Ukrajincům a zpochybňují jejich právo pobývat v Česku. V trestním oznámení se uvádí, že „Tomio Okamura mohl svým jednáním naplnit skutkovou podstatu trestného činu podněcování k nenávisti nebo násilí vůči skupině osob nebo omezování jejich práv a svobod podle ustanovení § 356 odst. 1, odst. 3 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen trestní zákoník), neboť veřejně prohlašoval, že osoby ukrajinské národnosti nemají právo být v České republice, a činil tak prostřednictvím televizního vysílání“. Podle právní literatury trestný čin podněcování k nenávisti či násilí vůči určité skupině osob je naplněn už samotným veřejným projevem, který takové podněcování obsahuje.
Jindřich Rajchl se dostává do popředí pozornosti médií nejen svými nehoráznými výroky a výpady proti všem, ale i zdůrazňováním své popularity na facebooku. Chybí mu voliči, těch bylo žalostně málo, ale nárůst lajků má víc než nějaká světová celebrita. Rajchl se zanedbatelným procentem preferencí se chlubí aspoň čísly na facebooku, která i přes neustálé rozbory a analýzy považuje za skutečné. Už je symbolem falešných lajků, které ukazují falešný dosah, symbolem útoků na ženy v politice a podlézání Rusku a Putinovi.
Další problém na naší politické scéně je dosud nevyřešený Babišův střet zájmů, o kterém se v poslední době mlčí a Babiš zřejmě pořád čeká na souhlasy z ciziny. Brusel na dotaz k Babišově střetu zájmů uvedl, že situaci sleduje. Evropská komise uvedla, že spoléhá v řešení střetu zájmů u osob rozhodujících o evropských penězích, na české orgány. V reakci komise stojí, že „všechny členské státy jsou povinny dodržovat ustanovení Smluv EU a právních předpisů na nich založených, včetně ustanovení týkajících se řešení střetu zájmů, a zejména článku 61 finančního nařízení. Podle tohoto článku se osoby a orgány podílející se na plnění rozpočtu EU musejí zdržet jakéhokoli jednání, jež by mohlo uvést jejich zájmy do střetu se zájmy unie. Musejí rovněž přijmout vhodná opatření, která u funkcí v rámci jejich odpovědnosti zamezí vzniku střetu zájmů a která řeší situace, jež lze objektivně vnímat jako střet zájmů.“ Snad tomu bude rozumět i Babiš, který neustále tvrdí, že ve střetu zájmů není.
Vláda žádné závažné problémy neřeší a nebere na sebe žádnou zodpovědnost, kterou má v popisu práce.
