Hlavní obsah
Práce a vzdělání

Debata o zbytečných oborech VŠ už byla v roce 2016, teď s ní přicházejí Motoristé

Foto: Pixabay

Myšlenka na zavedení školného u „nepotřebných oborů“ VŠ není úplně nová. V rozhovoru pro MF Dnes to řekl v roce 2016 místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

Článek

Částečné zpoplatnění vysokých škol by bylo prý řešením pro zvýhodnění nedostatkových oborů. Na krizovém sjezdu Motoristů sobě se otázkou školného u vysokoškolských oborů se zabýval Matěj Gregor. Studenti by si měli platit školné u vysokoškolských oborů, které nejsou perspektivní pro ekonomiku či nemají společenskovědní přínos. Bez ohledu na to, že se jedná o velmi diskriminační návrh, o jaké analýzy se strana opírá? Kdo bude posuzovat ekonomický přínos oborů a na základě čeho?

Mezi údajně zbytečnými obory podle Motoristů jsou genderová studia, environmentální filozofie nebo různé směry humanitních věd, které tvoří v systému jen zlomek a zmiňovaný ekofeminismus není ani samostatným oborem na žádné české univerzitě. Jedná se jen o dílčí téma v rámci širších studijních programů.

Podle Gregora jsou humanitní obory neefektivní a společensky zbytečné, ale právě absolventi humanitních oborů mají nejnižší nezaměstnanost a většina působí v oborech, které vystudovala. Takže přece ekonomický přínos pro společnost mají. To je důkazem toho, že za návrhem nestojí znalost reality vysokého školství ba ani znalost ekonomiky. Jde jen o zviditelnění strany v rámci předvolební kampaně. A myšlenka, že zpoplatnění těchto oborů pomůže přesunu studentů do oborů, kde odborníci chybí, je přece nesmyslná. Problém není nedostatek absolventů technických oborů nebo medicíny, ale jejich špatné pracovní podmínky, doktorů je dostatek, ale nejsou zaplaceni.

Publicista Tomáš Dvořák podotýká, že studenti si nevybírají obory náhodně a předpokládat, že student se zájmem o sociologii nebo literaturu po zrušení svého oboru se přihlásí na technický obor, je přece nesmysl. Vyhazování filozofů z univerzit rozhodně nezvýší atraktivitu jiných oborů.

Návrh Motoristů by porušil princip akademické svobody a vysoké školy v České republice mají autonomii, aby vzdělávání nemohlo být součástí politických zájmů. Pokud by politici začali rozhodovat, co je užitečné a co ne, byl by to krok k cenzuře a ideologickému diktátu. Další Gregorovy výroky o apolitickém školství, vyčištění učebnic od politiky připomínají čistky z minulého století. Výroky jsou důkazem naprosté neznalosti školství a nepochopení fungování vzdělávacího systému a rétorika o apolitizaci a ideologických čistkách je paradoxem v souvislosti, že sám Gregor do debaty vnáší silné ideologické návrhy.

I já jako laik vidím nesmyslnost těchto návrhů a rozhodně jsou diskriminační. Vysokoškolské vzdělávání by mělo být různorodé, otevřené a kritické a rozhodně ne řízené z ministerstva. Motoristé se snaží vyrobit naprosto absurdní rovnici. Přece si nemůžeme myslet, že méně filozofů bude znamenat více lékařů. Návrh neřeší skutečné problémy, ale naopak vytváří nové a zbytečně vyvolává konflikt ve společnosti, jen aby populisticky nahrával na strunu části voličů strany, kteří mají averzi vůči všemu, co je eko, gender nebo liberální.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz