Článek
Volné nahlížení do Evidence skutečných majitelů se rozhodlo ministerstvo spravedlnosti v půlce prosince znepřístupnit. Kdo skutečně ovládá český byznys, se nadále dozvědí pouze úřady, finanční instituce a další speciální oprávněné subjekty. Ochrana základních práv je důvodem znepřístupnění databáze na základě konstatování soudů, že neomezený veřejný přístup do evidence nepřiměřeně zasahuje do práva majitelů na soukromí. Týká se konkrétně Listiny základních práv Evropské unie článek 7 a 8.
Čeští soudci dospěli k závěru, že stávající český zákon s volným přístupem do databáze je v přímém rozporu s Listinou EU. Nejvyšší správní soud ve svém prohlášení zdůraznil argument proti zneužití dat: „Mocenské oprávnění státu trestat, nelze využít proti jednotlivci, který by byl trestán za porušení povinnosti, jejímž nutným následkem by bylo porušení jeho základního práva.“
Evidence skutečných majitelů se po 17. prosinci uzavře do zabezpečeného režimu. Přístup budou mít povinné osoby jako banky, auditoři, daňoví poradci, advokáti a realitní zprostředkovatelé či zadavatelé veřejných zakázek. Přístup budou mít pouze přesně vymezené subjekty, nikoliv veřejnost jako doposud, a tedy ani média. Podle mě se tedy značně omezí kontrola.
Přiznám se, že nerozumím tomu, co to má přinést. V Česku se množí případy firem s neexistujícími majiteli a tato cesta se využívá k praní špinavých peněz. Za zápisem do obchodního rejstříku neexistujícího člověka stojí zvláštní soudy a notáři, které už v několika případech zapsaly člověka s falešnými doklady, které nepoznaly.
Přijde mi v rozporu zvláštní ochrana dat pro vlastníky firem vedle plošného šmírování soukromé komunikace nás všech. Měla jsem pocit, že před měsícem politici smetly návrh šmírování Chat Control a ono se zatím pracuje na daleko přísnější variantě, která vypadá jako konec anonymní komunikace na internetu. V návrhu je mimo jiné povinné ověřování identity podle občanského průkazu nebo skenu obličeje pro každý e-mailový a messengeru účtu. Podle návrhu se počítá s plošným omezením aplikací pro mladistvé pod 16 let, kteří, pokud návrh projde, si už nebudou moci nainstalovat běžné komunikační aplikace typu WhatsApp, Telegram, Snapchat, Facebook nebo hry obsahující chat, například Minecraft. Nový návrh tedy obsahuje tři zásadní prvky: povinné plošné monitorování všech textových chatů, e-mailů a příspěvků na sociálních sítích, povinné propojení uživatelského účtu s občanským průkazem či pasem a minimální věk 16 let pro používání chatovacích i komunikačních aplikací.
Z původního návrhu byla vypuštěna povinnost skenovat obsah zpráv, která byla nahrazena povinností zmírňování rizik, což se zdá být totéž. Poskytovatelé by podle něj mohli být nuceni zavádět nástroje pro automatické skenování textů, fotek i videí, a to i na zařízeních se šifrováním.
Tento návrh kritizují experti a tvrdí, že anonymní komunikace by prakticky zmizela zavedením povinné identifikace. Anonymitu potřebují nejen běžní uživatelé, ale hlavně novináři, whistlebloweři, političtí aktivisté, kterým anonymita zajišťuje osobní bezpečnost či ochranu zdrojů.
Vypadá to tedy, že ochrana osobních dat skutečných majitelů firem je důležitější než ochrana našich dat. Naopak znovu oživení jednání šmírovacího zákona naruší naši osobní svobodu přinejmenším v online prostoru. A původní záměr ochrana dětí proti pedofilům nebude fungovat, jak si komise představuje. Ale na to už upozorňovalo spoustu odborníků, a i já jsem to psala a rozebírala v některých článcích.
Jednání mají být zahájena začátkem roku 2026 a finální hlasování je plánováno na duben 2026.
