Článek
Tento pojem zatím nemá české označení. Dětští psychologové začínají mluvit o tom, že přílišné sdílení důvěrných informací o dětech může významně ovlivnit jejich dětí a celkově rodinný život. Dávat fotky svých dětí na sociální sítě je běžná záležitost, ale postupem času narůstá nebezpečí v online prostoru a současně s tím narůstá i debata o vhodnosti sharentingu a stává se z toho velké téma. Někdo to vůbec neřeší a nepovažuje to za problém. Existuje ale i druhý tábor, který se tomu naopak vyhýbá a snaží se o to, aby děti neměly digitální stopu do chvíle, kdy si ji (po pár konverzacích a pod patřičným dohledem) začnou budovat samy. „Podle dat Nadace Vodafone se až 47 % rodičů chlubí fotkami svých dětí, 51 % sdílí informace, podle kterých lze dítě lokalizovat a 27 % sdílí nevhodné nebo nahé fotografie svých dětí,“ píše se v tiskové zprávě. Policie ČR nicméně upozorňuje na nepříjemné dopady sharentingu. „Setkáváme se s případy, kdy se fotografie dětí sdílené rodiči stanou podkladem pro kyberšikanu, vydírání nebo další formy zneužití. Často nejde o úmysl, ale o podcenění důsledků,“ vysvětluje Zuzana Pidrmanová, vedoucí odboru prevence Policie České republiky. Rodiče si neuvědomují, jak mohou děti ohrozit.
Nadace Vodafone spustila nový nástroj RODIcheck a kampaň upozorňující rodiče na potenciálně nebezpečné příspěvky. Rodiče zde mohou nahrát až 10 fotek svých dětí a dozvědí, proč není dobrý nápad některé z nich sdílet. Na RODIchecku pracovaly kromě expertů i samotné děti, které fotky sdílené rodiči často dost řeší. „Více než polovina dětí se bojí, že jejich fotky mohou být zveřejněny, zneužity nebo upraveny (například pomocí umělé inteligence) za účelem zesměšňování. 47 % nezletilých má strach z nadávek a posměchu na sociálních sítích,“ stojí ve zprávě, které dodává, že „dívky častěji čelí reputačním rizikům a tlaku na vzhled, chlapci se více setkávají s posměchem v online hrách.“ Zuzana Holá, ředitelka Nadace Vodafone Česká republika vysvětluje: „Rodiče většinou sdílí fotografie s dobrým úmyslem a bez snahy dětem ublížit. Ale co se zdá roztomilé rodičům, dětem tak často nepřipadá. A i když jim nemusí hrozit rovnou nebezpečí, cítí se často trapně a mohou být vystavené posměchu svých vrstevníků. Právě proto jsme nechali samotné děti naprogramovat AI nástroj, který nebude soudit, ale pomůže rodičům zastavit se a podívat se na své sdílení očima dětí. RODIcheck dává konkrétní zpětnou vazbu a ukazuje, kde mohou vznikat rizika a jak je jednoduše odstranit.“
Naše tři děti fotky svých dětí nesdílí, a když už se náhodou stane, že je fotka součástí nějaké akce, tak se dětí ptají, zda jim to nevadí. Naše nejmenší vnouče nedostává ani tyto dotazy, protože žádné zveřejněné fotky nemá, a pokud náhodou v rámci dovolené, tak je to fotka zezadu. Ani já fotky vnoučat nesdílím, a pokud se stane, že se mi v rámci nějaké reportáže, kde jsou se mnou, na fotku dostanou, ptám se rodičů, zda mohu zveřejnit a protože jsou vnoučata už velká, ptám se i jich. Navíc je takových fotek málo, ale stane se, že koncept celé fotky je tak zajímavý, že se mi ji nechce vyhodit jen kvůli obličeji mého vnoučete.
Ještě před lety byla situace jiná, ale dnes už je zneužití fotografií téměř standard. Pro toho, kdo chce za každou cenu sdílet fotky dětí, je možnost kontroly, zda je fotka vhodná či nikoliv, víc než užitečné. Většina mých vnoučat jsou ve věku od 11 do 17 let a už mají svoje sociální sítě, ale ani ony si svoje fotky většinou nezveřejňují a jsou o nebezpečí a riziku poučeny. Je škoda, že i přes neustálá upozornění expertů na nebezpečí to mnoho rodičů takto nevnímá a možná zbytečně zkomplikuje život svým dětem.
