Článek
Já se domnívám, že rozkrývat závažné kauzy z křesla z obýváku není možné. Za těmi se musí jít a to, že to není jednoduché, dokazuje i kritika některých článků autora, který údajně rozkrývá velké korupční kauzy minulé vlády, aby prý vyvážil kritiku současné vlády. Autor píše stejně jako já na platformě Médium, kterou vlastní Seznam.cz. Seznam má právo publikované články korigovat, a pokud jsou zavádějící i stahovat.
Aktuálně se jedná o stažení článku právě Thomase Pauknera. Provozovatel platformy kvůli složitosti textu, množství přímých i nepřímých náznaků možného porušování právních předpisů a riziku zásahu do práv zmíněných osob se rozhodl článek znepřístupnit podle smluvních podmínek. Thomas Paukner reagoval na stažení článku vyjádřením: „Petr Hladík volá do Seznamu, aby článek okamžitě stáhli.“ Jako doklad připojil e-mail viz odkaz níže, který mu zaslal tým platformy Médium.cz. Paukner ovšem tvrdí něco jiného, než email obsahuje. Tvrzení, které se šíří na sociálních sítích, že Petr Hladík zavolal do Seznamu a přiměl jej ke smazání článku o údajně podezřelých dotacích, není pravdivé, ale smyšlené. Odstranění uživatelského textu po předžalobních výzvách proto nelze bez dalších důkazů popisovat jako situaci, kdy politik zavolal do redakce a ta poslušně stáhla investigativní článek. Seznam navíc v e-mailu autora informoval o možnosti podat stížnost prostřednictvím interního systému a případně se obrátit na příslušné orgány veřejné moci nebo využít mimosoudní řešení sporu. Ani to neodpovídá představě tajného politického příkazu bez možnosti obrany.
Paukner ve svém textu popisoval dotace přidělené konkrétním firmám a tvrdí, že odhalil závažné podezření na dotační podvod. To, zda byly dotace přiděleny v souladu se zákonem a evropskými pravidly, mohou posoudit příslušné kontrolní a vyšetřovací orgány, nikoliv novinář bez podložení nějakými fakty. A samotné zahájení prověřování ovšem nedokazuje, že byl podvod prokázán a ani neprokazuje, že všechny formulace, závěry nebo osobní narážky v odstraněném článku byly přesné a právně bezvadné. Zveřejněný e-mail odpovídá pouze na otázku znepřístupnění článku Seznamem: platforma obdržela několik právních výzev, text posoudila a vyhodnotila jej jako rizikový. Nic víc a nic míň.
Pauknerovu interpretaci převzal Daniel Vávra a šíří ji na sociálních sítích jako nespornou skutečnost. Nepředkládá žádný důkaz, že Petr Hladík skutečně zavolal do Seznamu a dosáhl odstranění článku. Domněnku tedy vydává za fakt. Jak jsem se zmínila už na počátku, podezření ve mně vyvolává již prezentace autora a neustálá kontroverze kolem něj, jinak bych si ho asi ani nevšimla. Nyní se k tomu ještě přidalo šíření nepravdivých tvrzení v souvislosti se staženým článkem a to ve mně důvěru v solidnost autora moc nevyvolává.
Na jeho články jsem se podívala velmi zběžně. Jsou plné odkazů, některé po rozkliknutí ani pro mě nejsou vysvětlením k tématu a rozhodně nevidím žádnou investigativu s odkazem na autorovo osobní pátrání a chybí mi i nějaký osobní přínos. Ale nejsem odborník, a kdyby na mě neskákaly všude bez mého přičinění nějaké nejasnosti v souvislosti s autorem, ani mě to asi vůbec nezajímá. Navíc je jeho účet spojen s PR agenturou, takže to ve mně vyvolává pocit psaní článků na zakázku.
