Článek
Při nesprávném či nadbytečném užívání těchto léků hrozí vznik odolných bakterií, takzvaná antibiotická rezistence a Česko má podle dřívějších informací jednu z nejvyšších spotřeb v EU. Součástí projektu Prevence antibiotické rezistence je kvíz, kde jsou otázky zaměřeny například na správný postup při vynechání naplánované dávky nebo určování, která z vyjmenovaných nemocí je bakteriálního a která virového původu. „Antibiotika působí pouze na původce bakteriálních onemocnění, proti virům nemají žádný účinek. K vyléčení z virových infekcí je nutná především imunitní reakce našeho těla. Tu lze podpořit očkováním, pokud existuje, nebo mohou v některých případech pomoci antivirotika,“ píše se například v kvízu SZÚ. Tohle pravděpodobně většina z nás ví, ale je jistě dobré to zopakovat.
Antibiotika jsou doporučena pouze k léčbě bakteriálních infekcí, jako je zápal plic, angína nebo bakteriální zánět močových cest, spála, tuberkulóza nebo borelióza. Jsou nevhodná a neúčinná u virových onemocnění jako nachlazení nebo chřipka. V ČR za posledních pět let spotřeba antibiotik vzrostla o 40 procent na 73 milionů denních dávek podle loňských údajů České lékárnické komory a každý desátý Čech podle průzkumů schovává doma antibiotika pro budoucí využití bez vědomí lékaře.
Nadužívání antibiotik je nebezpečné, vede ke vzniku odolných bakterií a slabší účinnosti léků a v Česku kvůli těmto bakteriím zemře kolem 500 lidí ročně, v celé EU přes 30.000. Podle odborníků se dalo polovině těchto infekcí předejít prevencí či kontrolou infekcí. Pokračující trend nadužívání antibiotik může vést k tomu, že běžné infekce nebude možné léčit dostupnými antibiotiky.
Na prevenci nesprávného nebo zbytečného užívání antibiotik v české populaci se zaměřuje právě projekt Prevence antibiotické rezistence a cílem je zlepšení praxe předepisování a užívání antibiotik s cílem zastavit stoupající trend spotřeby antibiotik. Důležité je zavedení řady opatření pro zastavení šíření antimikrobiální rezistence:
- Vypracování a šíření doporučení ohledně správného užívání antibiotik
- Uspořádání seminářů pro předepisující lékaře
- Vypracování intervenčního modelu a provedení auditu preskripce u praktických lékařů
- Realizace informační kampaně s cílem zvýšit povědomí o užívání antibiotik a o důsledcích nesprávného užívání antibiotik
Efektivní informační kampaň zaměřená jak na předepisující lékaře, tak širokou veřejnost má být důležitým nástrojem komunikace. Druhá část projektu je zaměřena na poskytovatele zdravotní péče – praktické lékaře a pediatry, kteří antibiotika předepisují. V rámci projektu budou vypracována nová Doporučení správného užívání antibiotik, která budou volně k dispozici a měly by vést ke zlepšení v předepisování antibiotik v lékařské praxi. Pro zajištění změny v preskripčním chování praktických lékařů je důležitá analýza informací o spotřebě antibiotik a pro analýzu budou využita data o spotřebě antibiotik shromažďovaná zdravotními pojišťovnami.
V naší rodině je užívání antibiotik spíše výjimkou. Pokud ovšem lékař rozhodne, že je někdo z nás potřebuje, což se opravdu stává jednou za několik let, posloucháme. Bez doporučení lékaře je ovšem nikdo z nás neužívá a ani si nenecháváme zbytek pro další použití. Nejsou to jen obyčejné léky jako třeba na bolest a ordinovat si je bez lékaře je nebezpečné.
Vzpomínám si ale na dobu, kdy jsem dětské lékaře neposlechla. Když byly naše děti malé, byl trend některých lékařů předepisovat antibiotika téměř na každou dětskou nemoc, aspoň já mám tu zkušenost. Naše dětská lékařka nám předepsala tenkrát antibiotika na kašel. Chtěla jsem jen u dítěte zkontrolovat, zda kašel neznamená třeba zápal plic, který se zpočátku neprojevuje nijak výrazně. Ne, zápal plic to nebyl a antibiotika byla úplně zbytečná. Tenkrát odporovat lékaři bylo naprosto nemožné a diskutovat bylo nepředstavitelné, dnes se mnou moje lékařka diskutuje běžně. Vzala jsem si tedy recept, ale antibiotika jsem nešla ani vyzvednout. Za pár dní bylo po kašli a já byla ráda, že jsem poslechla svoji intuici. Tenkrát lékaři zbytečným předepisováním antibiotik chránili především sami sebe a opakovaným užíváním u některých dětí se už tenkrát vypěstovala odolnost vůči antibiotikům. Odolnost a malá účinnost se řešila předepsáním jiných antibiotik.
