Článek
Riziko Parkinsonovy nemoci se pro lidi žijící v blízkosti golfových hřišť zvyšuje až dvaapůlkrát. Příčinou jsou chemikálie, umělá hnojiva, kterými se udržují na hřištích krásné trávníky bez plevele.
Nejhůře jsou na tom lidé, kteří žijí současně nedaleko golfového hřiště a zároveň v blízkosti vodohospodářského zařízení. Do vody se tak dostávají z hřišť pesticidy, které lidé následně přijímají ve vodě.
Souvislost mezi vznikem nemoci a golfem prokázala studie týmu Brittany Krzyzanowské z ústavu Barrow Neurological Institute ve Phoenixu v americkém státě Arizona. Podle studie je největší riziko Parkinsona do vzdálenosti od 1,6 do 4,8 kilometru od golfového hřiště a klesá s rostoucí vzdáleností.
Vědecká studie se opírá o data shromážděná v letech 1991 až 2015. Data byla analyzována od června do srpna 2024. „Po úpravě demografických údajů pacientů a charakteristik okolí byl život do jedné míle od golfového hřiště spojen se 126procentním zvýšením rizika vzniku Parkinsonovy choroby ve srovnání s osobami, které žily více než šest mil od golfového hřiště,“ zjistil tým.
Používání pesticidů dopadá na zdraví lidí. Je třeba však podotknout, že ve Spojených státech oproti evropským zemím může být používání pesticidů na golfových hřištích intenzivnější až 15krát. Nicméně v Česku se léčí s touto nemocí asi 60 tisíc lidí. V posledních letech odborníci vyvrací domněnku, že tímto neurodegenerativním onemocněním trpí předem starší lidé. Nejčastěji podle evidence pacientů onemocní lidé mezi 50. až 60. rokem a 10 procent se týká nemocných před 40. rokem života.
Příznaky Parkinsonovy choroby jsou nejdříve nespecifické: únava, bolesti zad, zácpa, poruchy čichu, těžké nohy, pomalá chůze, deprese… Pro rozvinutou nemoc je typický nekontrolovatelný třas končetin, neschopnost se pořádně hýbat a chodit, ztráta mimiky, špatná rovnováha, psychické změny (deprese, úzkost, někdy i demence). Nemocný je nakonec odkázán na pomoc druhých. Nedá se vyléčit a není známa ani žádná účinná prevence.
Nadějí v léčbě by mohla být ultrazvuková helma, na jejímž vývoji pracovali odborníci z Oxfordské univerzity ve spolupráci s University College London (UCL) deset let. Její testování ukazuje, že vývoj byl úspěšný a ultrazvuková „helma“ nabízí zcela nové způsoby léčby neurologických onemocnění bez nutnosti chirurgického zákroku. Mohla by pomoci nejen při léčbě Parkinsona, ale i s léčbou stavů, jako je deprese, Tourettův syndrom, chronická bolest, Alzheimerova choroba či závislosti, které jsou strašákem pro většinu z nás. Těchto nemocí se možná nejvíc bojíme, i když pravděpodobně v tomto porovnání vyhrává rakovina. Již samotné slovo vzbuzuje strach.
