Článek
Já rozumím tomu, že se líbí dětem a po této panence touží. Připomíná mončičáky, které vlastnily v 80. letech i naše děti, a dokonce jsem si vybavila, jak ty jejich vypadaly. Mončičák je již sběratelská rarita a dnes je koupíte třeba v aukci. Vlastní jej i naše vnučka a vybrala si takového, kterého měla naše dcera. Když jsem ho viděla poprvé, říkám: „Takového měla maminka.“ A vnučka odpovídá:„Babi, proto jsem si ho vybrala.“ Jo, mončičák byl tenkrát fenomén a měl malou konkurenci nebo možná vůbec žádnou. V Čechách moc speciálních a originálních hraček nebylo. Líbily se i nám, dospělým, ale na kabelky jsem si je fakt nevěšela.

Mončičák
Ano, pro mě je to celkem nepochopitelné šílenství, kterému propadl celý svět, a na své kabelky si je věší celebrity, ženy i muži. Já rozumím i sběratelské vášni, ale Labubu pro mě sběratelský kousek není, na to má příliš krátkou historii. Nicméně ať si já myslím, co chci, a nechápu tuto vášeň, v polovině června byla v Pekingu vydražena Labubu v životní velikosti za 3,24 milionu Kč. Podle aukční síně se jedná o nejdražší hračku svého druhu na světě.
Labubu stojí stovky, ale i tisíce korun a jejich popularita stoupá. Jediný přímý prodejce Pop Mart hlásí vyprodáno, a tak cena těchto příšerek samozřejmě díky přeprodávání přes různé platformy stoupá. Panenky se prodávají okolo 1500 Kč.
To přirozeně vede k výrobě napodobenin a padělků, a jak mě vnoučata poučila (ano, i oni už je mají), padělky se jmenují Lafufu, což je levná kopie populárního Labubu. Také si včera děti po našem prázdninovém výletu musely panenky koupit. „Babi, musíme k Vietnamcům, jen tam mají Labubu. My jsme si na ně ušetřili. Tak už je můžeš nafotit a napsat článek.“ Zmínila jsem se, že pokud je seženeme, napíšu článek.

Labubu

Labubu

Labubu
Lafufu se oproti originálu samozřejmě liší kvalitou. Rozdíl je v kvalitě materiálu a zpracování detailů, ale přiznávám, že podle fotografií rozdíl moc nepoznám, ale jeden se nám už trochu na zádech rozpáral a musíme jej zašít. Ve vietnamských obchodech se cena pohybuje od 300 Kč nebo i 400 Kč.
Ano, tomu rozumím, že si musely děti tenhle fenomén koupit, a ještě věděly, kde přesně a za jakou cenu. Jsou to děti. Ale šílenství, kdy stojí dospělí v dlouhé frontě na tuhle příšeru, fakt nerozumím. Nestojím ve frontě ani pro jiné důležitější věci. Možná bych se obětovala jen kvůli dětem.
Také jsem si kdysi na kabelky zavěšovala různé přívěsky a malé plyšáky jako medvídka Pú či prasátko. Já to mám ale naopak, v té době to trend ještě nebyl. Vlastně jsem se nikdy trendy neřídila a poslední móda, když už je poslední, mě taky nezajímá, ale každý podle svého, jak to cítí. Ale přece jen davové šílenství mi přijde přes čáru a zdá se mi, že tady to už trochu překračuje hranice. No každý máme jiné touhy a každý naplňuje svůj život nějak jinak.