Článek
„Já jsem chtěl mít v té delegaci s sebou někoho politického a logicky mým nejbližším politickým souputníkem je Filip Turek, se kterým řadu věcí diskutujeme. Takže na jednání s ukrajinskou premiérkou bude vedle mě sedět v delegaci Filip Turek,“ uvedl.
Macinka si před cestou o vztazích s Ukrajinou evidentně nic nezjistil a nepřipravil se, ale to už je jeho standard, a jel do země, jako by bylo zapotřebí urovnat naše vztahy. Aspoň tak se z Ukrajiny vyjádřil, že chce korigovat vztahy a vyměňovat si informace. Tohle se ovšem děje už od prvního dne války po celé čtyři roky a nečekalo to na Macinku, až to všechno zkoriguje. Navíc je tady půl milionu Ukrajinců, takže informace určitě neváznou.
Na ministra zahraničí je to dost hloupé vyjádření, které ukazuje neznalost české zahraniční politiky. Přijde mi to zbrklé vyjádření, jako by si ho připravil teprve cestou. Nebo je to takový útěk obou Motoristů před jejich problémy doma a zřejmě jim to má přinést i nějaké plusové body. Vzhledem k tomu divnému vyjádření o korigování vztahů nevím, zda oba zastupují Česko anebo Motoristy. A plusové body to určitě nepřinese vzhledem k jejich neřízeným postojům.
Lipavský cestu na Ukrajinu pochválil jako důležitý symbol solidarity. Nevím, jestli se tenhle symbol dá promítnout do těchto dvou Motoristů, kteří s sebou vlečou už oba dva nespočet kauz. Lipavský se vyjádřil, že ho znervózňuje přítomnost Turka na Ukrajině. Turek v Evropském parlamentu opakovaně hlasoval proti Ukrajině a ve prospěch Ruska. On tedy ani Macinka zatím neprohlásil veřejně, že Česko stojí za Ukrajinou. Vzhledem k Macinkovým předchozím výstupům se člověk už bojí jakéhokoliv oficiálního prohlášení, který bohužel nemá kdo korigovat, a ještě si veze jako podporu bezohledného a nespolehlivého Turka. Tady slovo korigovat naprosto patří, což se nedá říct ve vztazích s Ukrajinou.
Macinkovu cestu komentoval i proruský Rajchl a jeho slova mě celkem děsí. „Já osobně jsem přesvědčen, že pan ministr bude velmi sebevědomě reprezentovat naši zahraniční politiku, tedy že vysvětlí ukrajinské straně, že je v této chvíli potřeba respektovat také české národní zájmy, nejen ty ukrajinské. Nechceme být ukrajinskou gubernií, chceme být suverénním státem, který si o svých zahraničních prioritách bude rozhodovat sám.“ Opět to připomíná poučování Ukrajiny, stejně jako Macinkova kritika ukrajinského velvyslance místo omluvy za Okamurův projev. Poučit by potřeboval Rajchl i Macinka s Turkem.
Docela by mě zajímalo, jestli ministr zahraničí něco zásadního na Ukrajině vyjednal. Zatím to vypadá jen jako „malý vlastenecký výlet“ a ne jako státnická návštěva.
