Článek
Palestinské vlajky a transparenty byly v tento den vyvěšeny na dalších vysokých školách a svůj názor k této situaci jsem vyjádřila v článku Pietní vzpomínku ve výročí útoku na Izrael zneuctily palestinské vlajky - Médium.cz, takže tady jej znovu rozebírat už nechci.
Překvapilo mě, že se spory na fakultě neuklidnily ani téměř po měsíci. Na akademické půdě bych pokračování konfliktu v takové míře neočekávala. Reakce veřejnosti na vyvěšení vlajek byla rychlá. Jistě šlo o celkem necitlivou akci vzhledem k výročí krvavého teroristického útoku v Izraeli, ale názory, že se jedná o formu antisemitismu, se mi přece jen zdají přehnané. Kdyby byly palestinské vlajky vyvěšeny kdykoliv během roku na podporu utrpení v Gaze, pravděpodobně by téma antisemitismu ani nikoho nenapadlo.
Další konflikt nastal při přednášce o antisemitismu na FAMU s promítáním filmu Obchod na korze, československý film natočený podle skutečných událostí z roku 1965, který se hned po uvedení zařadil mezi nejvýznamnější díla československé kinematografie. Zabývá se dobou válečného pronásledování Židů ve Slovenském státě. Za promítání filmu čelí režisér a pedagog na FAMU Marek Bouda kritice. Po promítání následovala přednáška Boudy o antisemitismu, čímž měl některé studenty urazit a podle zástupců FAMU se choval při diskusi nevhodně. Nějak jsem nepochopila, zda předmětem kritiky byla jen přednáška, či i promítání filmu. Některé informace se zdají být rozporuplné.
Bouda se vyjádřil, že někteří účastníci promítání na něj podali žalobu u etické komise. Proděkan Vít Schmarc na to reagoval prohlášením, že vedení školy nemá žádnou informaci o probíhajícím šetření ze strany etické komise.
„Skupina anonymních studentů katedry režie podala na mě stížnost s tím, že chtějí, abych byl předvolán před etickou komisi a že chtějí bojkotovat mou výuku. Ale nevím, zda k tomu nakonec dojde. Důvodem je projekce filmu Obchod na korze. Tedy přesněji, můj výstup po té projekci, kdy jsem vedle rozboru filmu hovořil o podobách antisemitismu, ale i izraelofobii, antisionistické kampani v Polsku v roce 1968, kdy emigrovala hlavní představitelka zmíněného filmu spolu s asi 25000 Židů,“ sdělil Bouda. „A také že zásadně nesouhlasím s propalestinskou aktivitou na škole, kdy hlavní schodiště bylo ověšené vlajkami a plakáty od přízemí po třetí patro fakticky na den výročí největšího pogromu od druhé světové války,“ pokračoval.
Po projekci filmu se na studentského zástupce akademického senátu FAMU Olexije Chubuna obrátilo několik studentů, kteří situaci vnímali jako velmi nepříjemnou, s žádostí o podporu. Marek Bouda se místo řešení situace se studenty obrátil na média, což je ze strany studentů vnímáno jako nefér krok a narušení důvěry.
Studenti vydali společné stanovisko, kde upozornili na nevhodné chování Boudy, který měl po promítání naznačovat, že ten, kdo vyjadřuje podporu Palestině, je automaticky považován za antisemitu. „Vyjádřili jsme nesouhlas s tím, že pedagog v rámci výuky prezentoval své politické názory, aniž by byl otevřený dialogu,“ prohlašují studenti katedry režie.
Radim Procházka, předseda senátu FAMU popřel, že by se senát zabýval vyšetřováním v této záležitosti. „Etická komise je poradním orgánem děkana. Je složená z nezávislých a nestranných osob, jež jednotlivé podněty projednávají. Nežijeme v románu Žert, ale v demokratické společnosti,“ sdělil Procházka.
Sám režisér v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje nastalou situaci podrobněji. K promítání filmu Obchod na korze se režisér rozhodl na základě palestinské výzdoby v den výročí, která se jej dotkla. Když pustil oskarový film, propalestinští studenti opustili sál. Z dvanácti studentů odešlo osm a jedna ze studentek se posléze za odchod omluvila. „Situace na FAMU je ale pro mě a kolegy, kteří s propalestinskými aktivitami nesouhlasí, tristní“, říká Bouda. Podle něj se jen málokdo ze studentů odváží říct opoziční názor. Jeden ze studentů mu třeba prozradil, že když řekne, že není propalestinský, tak ho spolužáci nařknou, že podporuje genocidu. „Ten student se na škole v takové situaci opravdu necítí dobře a pochopitelně je pod tlakem „hlasatelů jediné pravdy“, a to je alarmující“, dodává režisér. Vedení školy propalestinský postoj podporuje.
Já se na závěr rozloučím citací svých vlastních slov z článku viz odkaz výše: „Letitému konfliktu nelze plně porozumět a podle mě se nejde přiklonit k jedné či druhé straně a obviňovat jen jednu stranu ze zločinů. Vina je na obou stranách a nenávistné protesty nic nevyřeší. A úcta k mrtvým by se měla důstojně projevovat bez ohledu na příslušnost k té nebo oné straně. A pokud už hledáme viníka, je to Hamás“.
