Článek
To popírá Turkovy výmluvy a lži, že není autorem nenávistných a nacistických výroků, které se objevují na jeho facebookovém profilu.
Novinář Vojtěch Dobeš, který pořídil screenshoty nenávistných příspěvků Filipa Turka, potvrdil na polici jejich pravost, vyšetřovatelům poskytl jako důkaz originální soubory s metadaty a časovými záznamy, které potvrdily, že snímky nevznikly manipulací, ale běžným způsobem.
Novinář předal i další materiály, které dosud zveřejněny nebyly. Tyto statusy obsahují opět narážky na nacismus, rasismus, sexualizaci nezletilých dívek a vulgární formulace, které nejsou už překvapením. Výkřiky Sieg Heil!, narážky na konečné řešení či čistky, status o pečení v kremační peci s fotografií velikonočního beránka z roku 2020 jen těžko je možné omluvit či vysvětlit oblibou černého humoru. Jen těžko si lze představit, že je hajlování či nacistické narážky vtipné. Jakémukoliv humoru jsou na hony vzdáleny. Ovšem Turek je přesvědčen, že humor hranice nemá a už vůbec je neměl, když mu bylo prý dvacet čtyři. Dosud jsem se domnívala, že v tomto věku je už člověk dospělý a zodpovědný už dávno. Turek se o věku zmiňuje, jako by byl tenkrát předškolák a měl nárok na nějaká pochybení. Ale tady nejde hovořit o pochybení.
Je vidět, že situaci zlehčuje a neuvědomuje si ve své nadutosti důležitost svých nenávistných výroků. A humor? Tak ten mu chybí úplně, k smíchu tam nic není, spíše k pláči. Co je vtipného na zvednuté pravici a na neustálých připomínkách a zmínkách o Hitlerovi? Hodí se právě do té hospody, kde Turek nechává údajně kolovat svůj mobil a baví možná svým černým „humorem“ své soukmenovce.
Turek je dávno odhalen a jeho kauzy nevadí budoucí nové vládě a evidentně na post ministra zahraničí jej dosadí i s takovým pošramoceným kreditem. Jeho časté používání číslovky 88 také není nevinné a podle soudního znalce může vést samo o sobě k trestnímu stíhání. Představuje zástupný symbol HH, osmé písmeno abecedy, které v neonacistickém kontextu znamená „Heil Hitler!“ a na sociálních sítích se objevil Turkův výrok: „Tankuji 88 litrů ne proto, že by se mi do Mamuta víc nevešlo. To číslo mi připadá velmi kulaté.“ Myslím, že není pochyb, že mezi 88 a vzývání válečného zločince je možné dát rovnítko.
Už děti vědí, že co dají na internet, to tam prostě zůstane. Zveřejňovat něco, za čím si nemůžu v budoucnosti stát, není prozíravé. A dávat tam výroky, které mohou být shledány trestnými, je známka sebestřednosti, povýšenosti a neodůvodněného sebevědomí.
Již jmenování Okamury nám v zahraničí narušilo dobré jméno Česka. Co budou psát zahraniční média po jmenování Turka na ministra zahraničí? Ono nejde o to, co budou psát, ale klesneme hluboko pod svojí dosavadní dobrou úroveň a rozhodně ztratíme důvěru okolních států.
