Článek
Federace židovských obcí v České republice hovoří v současnosti o velké vlně protižidovské nenávisti. Rozrůstá se především v online prostoru a českou společnost ještě navíc rozděluje konflikt mezi Izraelem a teroristickým hnutím Hamás v Gaze.
Končící vláda Petra Fialy na návrh ministerstev vnitra a zahraničních věcí schválila Novou strategii do roku 2030, která má pomoci proti šíření antisemitismu. V dokumentu mimo jiné je upozornění: „Ve společnosti je stále přítomen také ve své latentní podobě a v podobě každodenních stereotypních představ a projevů. Některá slovní spojení a vyjádření jsou ve společnosti již tak normalizovaná, že mluvčí či pisatel si ani nemusí uvědomovat, že se o antisemitismus jedná.“ Strategie se věnuje nejen bezpečnosti židovských komunit, ale i vzdělávání včetně připomínání hrůz holocaustu, dále podpoře židovského života.
Začala jsem se zabývat tím, proč trvá nenávist k Židům po staletí a jsou v podstatě pořád pronásledování i třeba jen slovem. Nenávist se mi zdá snad větší než vůči Putinovi a Rusku, kde je mnoho důvodů pro nenávist. Židé ale nechtějí vládnout světu, nechtějí ani ovládnout nějaká území, nejsou rozpínaví, nevměšující se do záležitostí jiných států a nemohu sem zařadit nynější konflikt, který je podle mě chybně stavěn jako konflikt Izraele a Palestiny, a ne Izraele a Hamásu, a přesto slovo Žid okamžitě vyvolává nenávist. Zajímalo mě, odkud to pochází.
Generální ředitelka americké technologické společnosti Oracle Safra Catz v roce 2024 řekla: „Nenávist vůči Židům je nejstarší a nejdéle přetrvávající nenávistí v dějinách lidstva… V podstatě je to pořád to samé – židovský národ přinesl před tisíci lety světu morálku a některé lidi to dodnes štve. Židé zavedli morální a etické zásady a zároveň přinesli světu obecně zákaz chování, kterému by se mnozí z nás rádi oddávali.
Hluboká nenávist vůči Židům tryská z fanatických stoupenců jiných náboženství, snad i z těch, kteří v žádného Boha nevěří, ale především z fanatiků, jejichž náboženský pohled na svět je nutí dobývat a ničit vyznavače konkurenčních náboženství, a také z těch, kteří v sobě vidí nežádoucí sklony, ale raději je připisují druhým“.
Nelze pochybovat o tom, že židovský národ patří k nejvzdělanějším a vzdělání je pro Židy na prvním místě. Objevují se názory především z řad historiků, že Židé jsou pro Západ zdrojem hodnot, morálky, lidských práv, židovsko-křesťanského étosu s jeho etickými ctnostmi, osobní svobodou a samotnou demokratickou tradicí – to vše odlišuje Západ od ostatních.
Politolog se zaměřením na extremismus z Masarykovy univerzity Miroslav Mareš pak upozornil i na nárůst počtu mladých lidí, kteří nenávidí Židy a šíří předsudky nebo diskriminaci vůči nim. Podle něj v Česku v posledních letech přibylo radikalizovaných teenagerů ve věku 13 až 19 let. Propagují absurdní bílý džihád.
Nejsem židovka a ani věřící, mám v sobě nějaké morální zásady, přes které prostě vlak nejede a snažila jsem se je předat i svým třem dětem. Vysloveně nenávist necítím k nikomu. Buď mám někoho ráda nebo nerada, ale nenávist ke mně nepatří. Pokud mi někdo ublíží, vždy si říkám, že to špatné má zůstat na druhé straně, a ne u mě. Mám pocit, že nenávist by mě pošpinila a zatížila.
Někdo tvrdí, že Židy pozná hned na první pohled. Já tedy rozhodně ne, samozřejmě pokud se nejedná o ortodoxní Židy, a je mi to hlavně jedno. Kamarádka je Židovka a já jsem se to dozvěděla po dlouhé době, až mi to sama řekla.
Zdroje:
