Článek
Turek svým následným jednáním po samochvále o překročení rychlosti zastínil i Velikonoce a v českých vodách je víc zmiňován než mnohem důležitější událost, a tou je odchod papeže.
Myslím, že není nutné popisovat, co přesně se stalo a proč hraje europoslanec Turek hlavní roli ve všech médiích a ještě se v tom vyžívá. Největší problém nevidím ani tak v překročení rychlosti, nakonec není první a pravděpodobně ani poslední, ale v jeho arogantním chování poté. Nejen chlubením se porušením pravidel na sociálních sítích, kdy by měl jít v dodržování pravidel a zákonů právě europoslanec příkladem. On je bohužel špatným příkladem a vzorem pro další, kteří jej v porušování rychlosti následují a on zveřejňuje jejich příspěvky s rychlou jízdou na instagramu.
Kritiku proti sobě označuje za mediální lynč a reakce následovníků je jen prý přirozená. Po dvou dnech Turkova sdílení se zvedla bohudík velká vlna kritiky a po vyšetřování policií vyzývá k ukončení tzv. hranaté výzvy. Hranaté ego s arogancí a nabubřelostí sobě vlastní za volant nepatří.
Europoslanec sám celý případ zlehčuje, na sociálních sítích si z něj dělá legraci a opomíjí, že nezodpovědné chování za volantem může stát lidské zdraví či dokonce životy. Stačila by omluva či vysvětlení, že to přepískl či něco takového a místo toho jen kolem sebe hází špínu na ostatní, na média, na vládu apod.
V nějakém příspěvku se dokonce čestný prezident Motoristů přirovnává k Václavu Havlovi, který miloval rychlou jízdu a rychlost také občas překračoval. Turek se k tomu vyjádřil slovy: „Václav Havel za to samé hrdinou, já lovnou zvěří těch stejných médií“, zřejmě vůbec nechápe, že je sám strůjcem této kauzy a nikdo jiný.
Přiznám se, že jsem netušila, co je to za člověka. Ještě vloni jej sledoval můj muž a přes něj jsem získala dojem, že je to normální člověk a těch je v naší politice málo. V rozhovorech rozebíral současnou politickou situaci celkem rozumně a vzbuzoval sympatie. No, už jsme doma oba změnili svůj naivní názor po tom, co se pan europoslanec ukázal v pravém světle s velkou arogancí a zřejmě s pocitem, že on může všechno.
Člověk se za pár chvil ale nezmění, jen se získáním moci odhalil své pravé já. A těsně před volbami to není odvaha, ale velká pitomost. No a možná jsem naivní i v tomhle vzhledem k tomu, kolik lidí jej bezhlavě následuje. Europoslanec je prý za kritiku rád, protože mu přináší „body“. Vypadá to jako marketingový tah před volbami. A já doufám, že nemá pravdu. Uvidíme na podzim.
