Článek
Nedávné vymezení se proti sudetoněmeckému sjezdu, který z německé strany probíhal v poklidu, je celkem v rozporu s účastí Klause a Okamury na konferenci strany, která se neodtrhla od extremismu. Okamura sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení dokonce označil za sjezd nacistických pohrobků. Oba předvedly ukázku netolerance a diskriminace, zatímco v Německu veřejně odsoudili údajnou diskriminaci strany AfD a straně popřáli, aby konečně vyhrála volby a usedla v německé vládě.
Exprezident v projevu kritizoval „liberální demokracii“, která je podle něj nepřítelem svobody. Kritiku směřoval také na Evropskou unii či „zelenou ideologii“, která podle něj ovládla Německo i celou Evropu. Postěžoval si, že v Česku nemá „prakticky přístup do státních, nebo korektně řečeno veřejnoprávních médií“. Důvodem jsou údajně jeho názory na Rusko či EU, ale i to, že „stojí na straně AfD“. Důvodem nezájmu bude ovšem také přímo osoba Klause, jeho povýšené chování, jeho názory mimo realitu, ze kterých čiší nenávist a opovrhování, nepřináší žádný přínos do veřejného prostoru. Nebezpečím podle něj totiž nejsou agresivní Rusko nebo čínský komunismus, ale EU a evropské elity.
Okamura si postěžoval nejen během konference, ale i v rozhovoru poskytnutému národoveckému médiu Deutschland-Kurier, které podporuje AfD, a prozradil německým extremistům, čeho se v Česku a v Evropě nejvíce bojí. Postěžoval si, že mu v Česku za pravdu hrozí tři roky vězení. Tomio Okamura, známý svými paušálně protiněmeckými výpady, v rozhovoru podlézá německým extrémistům z AfD. „Dneska se evropské elity snaží umlčovat některé kritické názory, ať jsou to názory na migraci, ať jsou to názory typu, když někdo říká, že je víc než dvě pohlaví, snaží se ostrakizovat řekl bych i normální názory. A kdo má konzervativní názory, tak bývá často špatný, kdo má liberální názory, tak bývá dobrý. A já si myslím, že je to špatný trend a Evropu to oslabuje,“ tvrdí Okamura a za obránce tradičních hodnot považuje fašistu a zločince Putina a destruktivního revolucionáře Trumpa.
Ostatně podobně jako Klaus. Ve své německé přednášce, jak Klaus svůj výstup ve své skromnosti nazval, neřekl nic nového a viníkem všeho je Evropská unie. „V Evropě dnes nejde jen o otázku svobody projevu. V EU se nyní člověk musí obávat nejen o svou kariéru, majetek a zdraví, ale také o budoucnost svých dětí a vnoučat. A o existenci svého národa,“ mudroval a strašil Klaus. Navíc narcistický Klaus se dosud nepřenesl přes to, že nebyl přijat mezi evropské politické a intelektuální elity. Za svoji neuvěřitelnou trapnost, kdy se nechal na VŠE jmenovat profesorem během úřadování v premiérské funkci bez skutečné vědecko-pedagogické činnosti, si přijetí nikdy ani nezasloužil.
Na otázku, co je největším nebezpečím pro svobodu slova v Evropě, Okamura odpověděl: „Já si myslím, že je to stávající vedení Evropské unie a evropské samozvané elity,“ pravil předseda poslanecké sněmovny. „Vznikla situace, kterou bych nikdy nečekal, že vznikne, že kdo nemá ten jeden jejich správný názor, to znamená ten liberální, tak v podstatě je špatný, je dezinformátor, snaží se ho umlčet,“ žaluje Okamura, přestože je v Evropském parlamentu nejsilnější zrovna Evropská lidová strana, frakce křesťanskodemokratického a konzervativního zaměření.
Nezapomněl se zmínit o svém vlastním průšvihu, protože on je přece v Česku osobně pronásledován a jeho strana démonizována: „Ostatně i já, přestože jsem předsedou parlamentu, tak ještě z minulého volebního období jsem trestně stíhán a jsem obžalován za pravdivý protiimigrační plakát s názvem „Stop migračnímu paktu EU“. Takže mně hrozí teď v České republice až tři roky vězení. Je to, ten soudní proces, kvůli mojí imunitě odložen, nicméně česká SPD dostala za ten protiimigrační plakát 120 tisíc euro.“ Zaujala mě část věty „i já, přestože jsem předseda parlamentu“. Proč to zdůraznění? I pro předsedu parlamentu platí přece stejné zákony a stejné právo jako pro nás ostatní, ani on si nemůže říkat, co ho napadne. Okamura se zapomněl zmínit, že trestní stíhání nesouvisí s pravdou či lží, ale s vyhodnocením policie jako veřejné podněcování k nenávisti.
Závěr rozhovoru obsahoval velmi patetický vzkaz Okamury: „Moje message bude jednoduchá. Podpořte AfD ve volbách, volte AfD, jedině AfD vám přinese změnu. A já vám tu změnu přeji, protože z mého pohledu Německo už není tím silným Německem, co bývalo, a právě protože vám tady vládnou strany, které Německo oslabují,“ kritizoval Okamura konzervativního kancléře Friedricha Merze z CDU/CSU, v jehož koalici jsou i sociální demokraté.
Za kritikou se skrývá jasný motiv Okamury: Merzova vláda podporuje Ukrajinu, proti níž Rusko vede dobyvačnou válku, usiluje o rychlé obnovení vojenských schopností Německa a hodlá bránit Evropu proti agresivnímu ruskému imperialismu. S tím ovšem proruský Okamura zásadně nesouhlasí. Jeho už téměř agitačním heslem je vyhnat Ukrajince a brát ropu od Ruska. Okamurovi a Klausovi vadí nabídka sudetoněmeckého smíření, ale extremismus nikoliv.
