Článek
Není to možné učinit žádným samostatným zákonem. Sněmovna ve středu schválila zrušení pravomoci prezidenta pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí České republiky při OSN, OECD a dalších mezinárodních organizacích a kompetence má přejít na ministra zahraničí, který s prezidentem Petrem Pavlem vede dlouhodobé spory.
Pokud si vzpomínám tento návrh předložil Libor Vondráček z SPD už někdy v březnu a to, že jej schvaluje sněmovna právě v době největšího konfliktu mezi vládou a prezidentem v souvislosti se summitem v Ankaře, lze označit jako záměr. Rozhodně je to další pokus o omezení ústavních kompetencí hlavy státu, a to je jen dalším důkazem vyřizování účtů s prezidentem, což v novodobé české historii nemá obdoby a do dějin se tato vláda zapíše jako nejhorší vláda vůbec.
Babiš svojí neuctivostí a odmítáním debat s prezidentem opět ukazuje svoje naprosté dno. Vzkazy prezidentovi přes facebook jsou naprosto bez úcty a úrovně. Jeho nehorázný výrok, že „nejde o válku s prezidentem, ale měl by ustoupit, v Ankaře ho nechceme“, je vrchol drzosti a takovou neúctu k prezidentovi jsme ještě nezažili. Jaké chceme nebo nechceme? Babiš se opravdu chová jako šéf, který prezidentovi určuje, co smí a co nesmí. Není ani šéf státu, i když se do této role stylizuje. Je „pouze“ šéf vlády, nic víc a nic míň. Babiš vyzval prezidenta, aby se zachoval jako „skutečný státník“ a svou přítomnost v české delegaci „přehodnotil“, jinak řečeno, aby od své účasti na summitu v Ankaře upustil. Babiš ale vůbec neví, jak se má chovat státník, protože to ani neumí. Zbaběle posílá vzkazy přes sociální sítě místo, aby přímo komunikoval s prezidentem republiky, s nejvyšším ústavním činitelem a vrchním velitelem ozbrojených sil České republiky. Evidentně se bojí osobního setkání s prezidentem, který jej naprosto převyšuje svojí úrovní ve všech oblastech.
Odborník na ústavní právo a bývalý poradce hlavy státu Jan Kysela považuje návrh o odebrání pravomocí prezidentovi za protiústavní. „Může se stát, že parlament přijme protiústavní zákon, jelikož si nevšimne jeho ústavního přesahu, případně si ústavní úpravu vyloží jinak než nakonec Ústavní soud. Ale vědomě přijmout zákon, který je už na úrovni jednoduchého čtení textu v rozporu s Ústavou, to je vskutku zcela výjimečné. Dospět k závěru, že stálé zastoupení u mezinárodní organizace, jež je subjektem mezinárodního práva, není zastupitelským úřadem ve smyslu ústavním, na rozdíl od zastoupení ve státech, jež jsou rovněž subjektem mezinárodního práva, nejde. Z hlediska textu, účelu ani dosavadní praxe. Smutné,“ uvedl Kysela. Výklad vládní koalice je tedy špatný a není to poprvé, co si vykládá právo podle sebe.
Podobně se vyjádřil ředitel odboru komunikace prezidentské kanceláře Vít Kolář a podle něj schválení zákona představuje zúžení prostoru pro výkon pravomocí prezidenta v zahraniční politice. „Prezident republiky bude proto zvažovat další kroky,“ napsal. Dodal, že pokusy koaliční většiny o porušování ústavy a narušování zažitých ústavních zvyklostí už vedly prezidenta k rozhodnutí obrátit se na Ústavní soud ve věci zastupování státu navenek v souvislosti s obstrukcemi s cestou na summit Severoatlantické aliance v Ankaře.
K situaci se vyjádřil i bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil, který rovněž považuje návrh za protiústavní: „Vládní poslanci pokračují ve válce s panem prezidentem, nyní právě přijali pozměňovací návrh Libora Vondráčka, aby prezident nemohl pověřovat vedoucí stálých misí při mezinárodních organizacích.“
Vláda překopává a ignoruje ústavní pořádky, a dokonce i Ústavu, kterou pravděpodobně ani nikdo z vlády pořádně nezná, zasahuje do nezávislosti institucí, šlape po svobodách a demokracii a snaží se rozšířit si neustálými nekompetentními kroky svou moc. Přitom nezvládá ani ten svůj rozsah moci, který je určen Ústavou a jen vyvolává chaos. No v chaosu se lépe vládne a ještě má dost času rozvrtat celý stát.
