Článek
Nyní se dostalo na čtvrté místo a mělo by to být varováním pro všechny české proruské politiky, kteří permanentně zlehčují ruské nebezpečí a fandí agresorovi. Nevím, jaké důkazy by ještě potřebovali, aby změnili svůj postoj. A do proruského postoje je nutné zahrnout i útoky proti Ukrajincům, o kterých tvrdí především Okamura, jak vysávají systém a kolik nás stojí i přes neustále se opakující fakta s čísly, která hovoří úplně jinak. Ukrajinci přináší do systému mnohem víc, než nás stojí a pracují na místech, kde Češi většinou pracovat nechtějí a navíc je jejich zvykem mít dvě pracovní místa. Okamura skutečná data ignoruje, protože už mu toho moc nezbývá, co by mohl nabídnout ze svých předvolebních slibů příznivcům SPD a nenávist k Ukrajině je lehké a chytlavé téma.
Putin nyní prohlásil, že za válku na Ukrajině nese vinu Západ kvůli neustálému vyvíjení tlaku na Moskvu a kvůli snaze vtáhnout Kyjev do Severoatlantické aliance. Nehorázně přechází fakt, že Ukrajině vyhlásil válku a napadl ji už v roce 2022. Rovněž prohlásil, že události v Evropě včetně vítězství krajní pravice ve volbách v německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko jsou výsledkem systémových chyb západních globalistů. Jeho kritice by se člověk i zasmál, kdyby to nebylo takové drama. Podle Putina západní země ignorovaly nesouhlas Moskvy s rozšiřováním NATO na východ a po svržení proruského ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče v roce 2014 si Západ okamžitě stanovil cíl vtáhnout Ukrajinu do NATO. „A to se v konečném součtu ukázalo jako hlavní příčina dnešních tragických událostí na Ukrajině,“ uvedl.
Pravidlem diktátorů je vždy hledat vinu jinde jen ne u sebe. Je nebezpečné, že s ním někteří politici souhlasí i u nás bez výhrad. Za válku na Ukrajině prý nesou vinu západní elity globalistů. „Ačkoliv se neustále snaží obviňovat nás,“ řekl. „Lidé v Evropě podle mě chápou, co se děje,“ uvedl s tím, že to ukazuje dění v Evropě. Tady zřejmě poukazuje právě na názory politiků a lidí, o kterých jsem se zmínila výše. Pochybuji, že by někdo jiný chápal přesně počínání Putina, kterému nejde o nic jiného než o moc a rozpínavost. Západní země podle něj straší své občany smyšlenou hrozbou z Ruska, a to ještě z dob Sovětského svazu. „Žádná taková hrozba ale není a nikdy nebyla,“ dodal, ovšem velmi zásadní výhrůžky se z Ruska ozývají denně a narušení vzdušného prostoru Evropy je také již součástí dnešních dnů. Tvrzení, že hrozba není, je jen další ruská lež. Současně prohlásil, že vyslání evropských jednotek na Ukrajinu by znamenalo válku. „K čemu teď své národy tlačí? K válce s Ruskem? V současnosti hovoří o vyslání vojsk na ukrajinské území. To znamená válku s Ruskem,“ řekl Putin podle serveru BBC News.
O vyslání jednotek se však naposledy hovořilo počátkem tohoto roku. Od té doby všechny pokusy o mírová vyjednávání selhaly z ruské strany a naposledy nedávný pokus amerických vyslanců v Moskvě a Kyjevě naznačují, že obnovit rozhovory bude obtížné. Američané opět jako už tolikrát obrací kurz od Ukrajiny opět k Rusku a mír prý zdržuje Ukrajina, protože se nechce vzdát svých území. Tyto názorové obraty jsou už standardem a asi není nutné je do hloubky rozebírat.
Trump se v neděli dostal tak daleko ve svém názorovém obratu, že vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přestal útočit na ruskou ropnou infrastrukturu. Ovšem obrácené útoky jsou zřejmě v pořádku. Trump také prohlásil, že ukrajinské údery na ruskou ropnou infrastrukturu vedou k nedostatku paliva, což má negativní dopady pro celý svět. Nezapomněl náhodou na svou válku proti Iránu, která bezesporu se světovým nedostatkem paliva velmi souvisí? Trump nějak opomněl, že Ukrajina čelí pravidelným ruským útokům na svou vlastní energetickou infrastrukturu, uvádí, že rafinerie jsou legitimními vojenskými cíli. To bezesporu. Přes naprosto jasná fakta prohlásil Trump, že za globální nedostatek paliva „nemůže Blízký východ, nýbrž to, co se děje mezi Ruskem a Ukrajinou“. Lži Putina a Trumpa se sobě podobají, podobná rétorika diktátorů.
Na summitu BRICS v Novém Dillí zazněl sebevědomý výrok Putina: ruská ekonomika za poslední tři roky předstihla celý svět. No většina světa zná úplně jiná fakta, ale někteří Rusové, pro které je zřejmě tohle vyjádření určeno, tomu jistě uvěří, i když musí vidět a cítit, jak se snižuje jejich životní úroveň. Putin tedy navzdory všemu na summitu prezentoval ekonomický úspěch Ruska: „Od roku 2023 do roku 2025 vzrostl ruský HDP o 10,3 %,“ prohlásil a dodal, že více než 30 000 sankcí Rusko nejen nezlomilo, ale naopak posílilo. Západ za ně prý zaplatil průmyslovým úpadkem, rostoucím dluhem a rozpočtovými schodky.
Pro reálnou představu postačí jen pár dat. Rok 2025: ruský HDP vzrostl o pouhé 1 %, zatímco světová ekonomika si připsala 3,5 %. Rok 2026: Ruské ministerstvo hospodářského rozvoje počítá s růstem o 0,4 %, zatímco MMF odhaduje globální průměr na 3 %. Indie má dosáhnout růstu o 6,4 %, Čína o 5 % a USA o 2,3 %. V první polovině letošního roku přitom ruská ekonomika vzrostla jen o 0,6 % — přibližně sedmkrát pomaleji než v době válečného boomu. Myslím, že názor si může udělat každý sám. Ruská ekonomika podle jednoho z analytiků „požírá svou vlastní budoucnost“.
