Článek
V každé komunikaci ať již osobní, telefonické, písemné či emailové je důležité správné oslovení. Všichni víme, že je to důležité, přesto i novináři někdy používají při oslovení mužské příjmení v 1. pádu, což je nejen nespisovné, ale i nezdvořilé. Správné je použití 5. pádu.
Oslovení je tedy například pane Nováku nikoliv pane Novák, pane Fialo, pane Dušku, pane Horáku. Možná se to zdá jako triviální záležitost, ale oslovení je prvním krokem jakékoliv komunikace. Oslovení prvním pádem je nespisovné, někdy dokonce působí jako projev nezdvořilosti, značné neformálnosti či familiárnosti, možná v některých případech i trochu hanlivě, a i já to tak cítím. Hodí se na oslovení souseda přes plot, pokud jej dobře známe.
Někdy nám způsobí problém příjmení zakončená na o a e, ale nemělo by, protože u takových příjmení je 1. a 5. pád stejný. Pana Stýbla tedy oslovujeme pane Stýblo, pana Skočdopole opět stejně, protože oba pády mají stejný tvar.
Oslovování žen v praxi je mnohem jednodušší, tedy většinou. Ženské příjmení je přídavné jméno, a to je stejné v obou pádech. A ženy se vždy oslovují v oficiální komunikaci „paní“ bez ohledu na jejich stav.
Správné oslovení v oficiální komunikaci může často ovlivnit první dojem, při správném oslovení má člověk pocit, že se o něj zajímáme a mluvíme přímo k němu a komunikace může začít. První dojem bývá nejdůležitější. Ale samozřejmě je to každého osobní věc.
Možná se to v současné době zdá malicherné vzhledem k tomu, jaká hanebná komunikace probíhá v horních patrech dnešní politiky a o politické kultuře se nedá mluvit už dlouho. Ta možná skončila s odchodem Ladislava Špačka z pozice tiskového mluvčího prezidenta Václava Havla. S Ladislavem Špačkem jsem se několikrát setkala. Je to úžasný, charismatický a sympatický člověk, který se do tohoto marastu nehodí.
Vedle oslovení „parchant jeden“ je mé upozornění na chybné oslovení opravdu malicherné, ale toto úplné dno by neměl být standard žádné společnosti. No dno, spíše se brodíme ve stoce.