Článek
Archivy se týkají volyňského masakru z let 1943 až 1944, kdy ukrajinští nacionalisté podle odhadů historiků povraždili 50 000 až 100 000 Poláků včetně žen a dětí. Rozhodnutí Ukrajiny je tak vnímáno jako vstřícný krok v době narušení vztahů mezi Polskem a Ukrajinou. „Priority jsou jasné: každý z nás v Evropě potřebuje dobré sousedské vztahy založené na rovnosti, vzájemném přínosu a respektu. Polsko poskytlo Ukrajině po začátku plnohodnotné invaze značnou podporu, za kterou jsme Polsku vděční,“ napsal Zelenskyj. Zelenskyj uvedl, že toto rozhodnutí vedle dalších vzniklo při schůzce o ukrajinské politice vůči Polsku. Ukrajina rovněž chce udělit „významný“ počet povolení k pátracím a exhumačním pracím v souvislosti s volyňským masakrem a společně s Polskem navýší kapacitu těchto činností. Oběťmi na Volyni na západě Ukrajiny se v menší míře stali i místní Rusové, Židé, Arméni a Češi. Ukrajinští historici se naopak zmiňují o masakrech civilistů při odvetných akcích polské Zemské armády (Armia Krajowa) proti ukrajinským vesnicím, při kterých bylo podle odhadů zabito až 20 000 Ukrajinců.
Masakry z dob druhé světové války stále zatěžují vztahy mezi Polskem a Ukrajinou a každý národ má rozdílný pohled na svou vlastní historii. Současný spor vyvolal Zelenského dekret, kterým přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v nynější válce proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Pro mnoho Ukrajinců je UPA spojena především s protisovětským odbojem, ozbrojeným bojem za ukrajinskou nezávislost a odporem vůči Moskvě a pro současné ukrajinské vojáky symbolika UPA znamená odpor proti moskevské imperiální politice, nikoli nepřátelství vůči Polákům. Polsko tuhle historii vnímá ze svého pohledu a polský prezident Karol Nawrocki v červnu odebral nejvyšší polské vyznamenání Zelenskému v reakci na pojmenování jednotky.
Je celkem pochopitelné, že v souvislosti s ukrajinskou obranou proti ruské vojenské invazi již pátým rokem Ukrajinci nyní vnímají příslušníky UPA hlavně jako bojovníky za svobodu a nezávislost své vlasti. Pro Polsko je však připomínka UPA mimořádně citlivým tématem. Tady se nelze v této situaci přiklonit ani k jedné straně, je zapotřebí vnímat spor objektivně a nepřisuzovat vinu jedné straně. Trochu mi to připomíná spor mezi námi a sudetskými Němci, kdy se nedávno projevila právě z české strany velká nenávist tam, kde mělo nastat odpuštění a smír. Nelze přiřadit ani k jednomu národu vinu nebo nevinu, z hlediska historie by měl být postoj objektivní a živit v sobě nenávist po desítky let není řešení.
Naprosto nepochopitelně na spor obou zemí reagovala SPD, kde Jindřich Rajchl navrhl odebrání nejvyššího státního vyznamenání Řád bílého lva ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Tento návrh opět souvisí s nenávistí tohoto hnutí k Ukrajině, k odebrání není žádný objektivní důvod. Bez dalšího zjišťování faktů měl být návrh předložen sněmovně a poté prezidentovi. O odebrání státního vyznamenání rozhoduje ovšem vždy soud a hlava státu pravomoc vzhledem k Ústavě či zákonům k odebrání státního vyznamenání nemá. Aktivita SPD byla úplně zbytečná a jako už tolikrát předložila návrh bez ověření zákonných pravidel a fakt.
Uklidnění vztahů nemá význam jen pro Ukrajinu a Polsko. V současné nejisté situaci má význam pro celou Evropu a tedy i pro Česko. Podpora Ukrajiny Polskem souvisí s bezpečností nás všech.
