Článek
Putin se ze strachu skrývá v podzemí, sami Rusové prohlašují, že Rusko míří k sebedestrukci, podpora Putina ve vlastní zemi klesá. O co se skutečně zoufalý Putin snaží?
V sobotu Putin prohlásil, že se konflikt na Ukrajině chýlí ke konci a na otázku případných rozhovorů s evropskými zeměmi si klade podmínku a je ochoten vést rozhovory prostřednictvím bývalého německého kancléře Gerharda Schrödra. Putin dále uvedl, že věří, že Rusko nakonec normalizuje vztahy s mnoha západními zeměmi. „Nakonec vztahy s mnoha zeměmi, které se nyní snaží vztahy s námi démonizovat, obnovíme. Čím dříve se tak stane, tím lépe – jak pro nás, tak v tomto případě i pro evropské země“. Putin reagoval na vzkaz, který mu od Zelenského předal slovenský premiér Robert Fico a je připraven se setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za podmínky dosažení trvalé mírové dohody. Zároveň ale ruské útoky pokračují i přes vyhlášení krátkodobého příměří. Návrhy mírové dohody Rusko neustále ale odmítá, přestože nebo právě protože válku rozhodně nevyhrává. Navíc dává pro Německo naprosto nepřijatelnou podmínku k rozhovorům prostřednictvím svého přítele bývalého kancléře, což vypadá z Putinovy strany jako záměr. Musel rozhodně vědět, že podmínka mu neprojde a dělá vše pro znemožnění příměří, ale tváří se, jako by po příměří toužil.
O pár dní později naznačil novou válku a podle jeho vyjádření to Pobaltí nebude. Odtrhávání některých zemí od jeho vlasti nehodlá Putin strpět. Na jeho slova reaguje arménský premiér Nikol Pašinjan a nebude na summitu Euroasijské hospodářská unie (EAEU) v kazašské Astaně. Jedná se o důležité setkání zemí bývalého Sovětského svazu. Arménský premiér vysvětlil, že se summitu nezúčastní kvůli volební kampani před parlamentními volbami 7. června a vojenské přehlídce plánované na 28. května. Putin však učinil poměrné ostré prohlášení o tom, že se jedna republika snaží odtrhnout od Ruské federace a pro arménského premiéra se patrně jednalo o jednoznačný vzkaz. Prohlásil, že vztahy s Moskvou „nevyhnutelně procházejí transformací“ a že se ve své zahraniční politice bude i nadále „řídit státními zájmy Arménie“.
Kremlu se nelíbí, že Jerevan v uplynulých dnech hostil summit Evropského politického společenství, kterého se zúčastnil také Zelenskyj a setkal se s arménským premiérem Nikolou Pašinjanem. Zelenskyj na summitu vyzval evropské společenství ke zvýšení tlaku na Rusko k ukončení války proti Ukrajině. Moskva očekává od Arménie vysvětlení ohledně protiruských prohlášení a nelíbí se jí, že to arménská strana, kterou Vladimir Putin považuje za svého spojence, vůbec připustila. „Je to v rozporu s duchem vztahů mezi Moskvou a Jerevanem,“ nelíbí se to mluvčímu ruského prezidenta Vladimira Putina. „Hlavní je, že Arménie nezaujme protiruský postoj. To je pro nás nejdůležitější.“
Arménie již několikrát ukázala, že Ruskem se zastrašovat nenechá a Pašinjan poznamenal, že Arménie není ruským spojencem, pokud jde o válku na Ukrajině. Nepřijal ani pozvání na moskevské oslavy vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce a podle Kremlu se Jerevan sbližuje se Západem.
Válka začala ruskou invazí právě na pokyn Putina v únoru 2022. Tato neomluvitelná agrese rozpoutala největší vojenský konflikt v Evropě od konce druhé světové války, jehož konec je pořád v nedohlednu..
